Encyklopedie České republiky: Výhon

Poloha
Výhon
Výhon od severovýchodu

Vrchol	355 m n. m.
Prominence	142 m ↓ VSV od Nosislavi
Izolace	8,9 km → Liščí vrch^[1]
Státy	Česká republika
Pohoří	Dyjsko-svratecký úval
Souřadnice	49°2′31″ s. š., 16°38′21″ v. d.
Výhon
Typ	ultrakopec
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Výhon (355 m n. m.) je nejvyšší vrchol Dyjsko-svrateckého úvalu. Nachází se v okrese Brno-venkov, na katastrálních územích obcí Blučina, Nosislav a Židlochovice. Výhon je významný z hlediska paleontologického, kulturně historického, zoologického či botanického. Na jeho území byl v roce 2002 vyhlášen Přírodní park Výhon. Od roku 2009 stojí na vrcholu rozhledna Akátová věž.

Obsah

1 Lokalita
2 Geologie
3 Archeologie
4 Odkazy
- 4.1 Reference
- 4.2 Externí odkazy

Lokalita

Výhon je nápadnou geomorfologickou dominantou při okraji nivy řeky Svratky jižně od Brna vystupující nad hladinu řeky o více než 170 metrů a tím je také nejvyšším vrchem Dyjsko-svrateckého úvalu. Prudké svahy jsou dnes charakterizovány mozaikou vinohradů, intenzívních a extenzívních sadů, políček a zahrad, travnatých mezí podél cest a stepních travnatých lad. Na rovinatějších místech, především v horních partiích Výhonu, jsou velké plochy vinohradů a orné půdy. Několik menších lesíků nemá přirozenou druhovou skladbu dřevin a je poznamenáno výsadbami trnovníku bílého - akátu (Robinia pseudoacacia) a borovice lesní (Pinus sylvestris).^[2]

Geologie

Výhon je jednou z nejbohatších třetihorních paleontologických lokalit na Moravě. Z geologického hlediska je budován terciérními mořskými sedimenty spodního bádenu, vystupujícími v centrální a severní části elevace a sedimenty karpatu, nacházejícími se v jižní a východní části. Horniny obou jednotek jsou často překryty pleistocénními sprašemi mnohdy značné mocnosti.^[2]

Archeologie

Výhon je nejvyšší a morfologicky nejvýraznější elevací, nacházející se na spojnici dvou v pravěku nejhustěji osídlených oblastí, brněnskou kotlinou a Pavlovskými vrchy. Proto také byla jeho strategická poloha od pradávna často vyhledávána.
První osídlení se datuje do období paleolitu. Z této doby známe v prostoru Výhonu 7 lokalit, z nichž jsou nejvýznamnější Cezavy s nálezem mamutí spodní čelisti, zlomku klu a kostí. Z období neolitu bylo zatím objeveno 6 lokalit. Největší význam má sídliště kultury lineární keramiky z Cezav. Doba bronzová je na Výhonu zastoupena 8 lokalitami (kultura unětická, veteřovská, středodunajská mohylová kultura, velatická fáze popelnicových polí). V letech 1948–1960 zde probíhal systematický archeologický průzkum, který byl obnoven v roce 1983 a trvá dodnes.^[2]