Encyklopedie České republiky: Beskydy

Beskydy Beskid
Beskydy

Nejvyšší bod	Babia hora (1725 m n. m.)

Nadřazená jednotka	Vnější Západní Karpaty
Sousední jednotky	Kysuce, Bílé Karpaty, Javorníky, Hostýnské vrchy
Podřazené jednotky	Moravskoslezské Beskydy, Oravské Beskydy, Beskid Zywiecki, Beskyd Makowski, Vsetínské vrchy

Světadíl	Evropa
Stát	Česká republika Polsko Slovensko Ukrajina
Horniny	břidlice, pískovec, slepenec
Povodí	Rožnovská Bečva, Ostravice, Soła, Orava
Souřadnice	49°25′ s. š., 20°15′ v. d.

poloha Beskyd v České republice

Babia hora v Oravských Beskydech

Smrk – 1276 m

Lysá Hora – 1323 m

Střední Beskydy: Pieniny, hora Tři koruny, Polsko

Beskydy (polsky Beskidy, německy Beskiden) je tradiční označení pro typ pohoří v Karpatech. Konkrétně se vyskytují na severovýchodní Moravě v oblasti Valašsko a přilehlé části českého Slezska, v jižním Polsku, na severním Slovensku v části Oravy a v západní části Ukrajiny. Východní hranice výskytu Beskyd je sporná. Beskydy jsou většinou zalesněné pohoří s oblými vrcholy, jen občas vystupuje na povrch skála. Nejvyšším vrcholem v pohořích beskydského typu je Babia hora (1725 m) v Oravských Beskydech.^[1] Jiné zdroje uvádí jako nejvyšší horu beskydských pohoří Hoverlu (2061 m) ležící v Čornohorské polonině na jihozápadě Ukrajiny.^[zdroj?]

Obsah

1 Geografie
2 Osídlení
3 Členění
- 3.1 Česká republika
- 3.2 Polsko
4 Příroda
- 4.1 Flora
- 4.2 Fauna
- 4.3 Ochrana přírody
5 Podnebí
6 Vodstvo
7 Turismus
8 Reference
9 Související články
10 Externí odkazy

Geografie

Mapa členění Beskyd

Obecně mají Beskydy ráz středohor prostoupených řadou brázdovitých a kotlinových sníženin. Typická jsou rovnoběžná horská pásma řazená za sebou a vázaná na výskyt odolnějších hornin. Je zde většinou hladce modelovaný reliéf, jehož morfologie odráží horninové složení flyšového podkladu (souvrství pískovců, slepenců a jílovcovitých břidlic). Na příkrých stráních jsou časté svažné pohyby. Původní lesní porost byl plošně omezen a druhově pozměněn ve prospěch smrčin. Směrem k východu přibývá travnatých ploch nazývaných poloniny. Jejich využíváním se v 15. až 17. století šířila pastevecká kolonizace.

Osídlení

Členitá beskydská krajina je poměrně hustě zalidněná, nejvíce v Polsku, kde se pole a lidská obydlí nacházejí i ve vysokých polohách. Typická jsou roztroušená obydlí, samoty jsou většinou pojmenovány podle zakládajících nebo dlouho žijících rodin. Větší obydlí jsou soustředěna do kotlin, například Čadca, Żywiec nebo Gorlice. Komunikačně jsou Beskydy obtížný terén, dopravně jsou využívány průsmyky Jablunkovský, Dukelský a Lupkovský.

Členění

Česká republika

Moravskoslezské Beskydy se vypínají nad Frenštátskou brázdou, ohraničeny jsou z jihu brázdou Rožnovskou. Řeka Ostravice člení pohoří na dvě skupiny. Na východě je to masiv Lysé hory, Travného a Ropice. Západně od řeky Ostravice se pásmo odolných hornin (Smrk, Kněhyně a Radhošť) zmenšuje a s ním i celá Radhošťská hornatina. Od ní je Smrk oddělen hlubokým údolím Čeladenky. Jižně od Rožnovské brázdy pokračuje pohoří skupinou Vsetínské vrchy (Vysoká, Vsacká Tanečnice), které charakterizují povlovné svahy a celkově jde o krajinu s mírnými, měkkými tvary. Na západ od toku Vsetínské Bečvy navazují na tuto skupinu Hostýnské vrchy (Kelčský Javorník, Hostýn), spadající celkem prudce k severu.

Významné vrcholy

Lysá hora (1 323 m)
Smrk (1 276 m)
Kněhyně (1 257 m)
Travný (1 203 m)
Radhošť (1 129 m)
Ropice (1 083 m)
Magurka (1 067 m)
Vysoká (1 042 m)
Javorový vrch (1 032 m)

Polsko

Rozdělení Polských Beskid:

Beskidy Zachodnie (západní)

Beskidy Środkowe (centrální, v Polsku zaujímají plochu 2 100 km²)

Nízké Beskydy – nejvyšší hora Busov (leží na Slovensku, 1002 m), na polském území Lackowa (997 m)

Beskidy Wschodnie (východní)

Góry Sanocko-Turczańskie
Bieszczady Zachodnie (Bieszczady, Tarnica, 1 346 m)
Bieszczady Wschodnie (Pikuj, 1 405 m)
Beskidy Brzeżne
Beskidy Pokucko-Bukowińskie

Příroda

sítina trojklaná

Jedle

orlík krátkoprstý

Rys

Flora

Svahy jsou poměrně strmé, a tak se v údolích horských říček tvoří malé vodopády a peřeje. Blízko Pusteven jsou v rašeliništi dvě malá jezírka. Na vrcholku Lysé hory je přírodní rezervace (kosodřevina, jedlobukové lesy). Na svazích Radhoště jsou dvě přírodní rezervace (jedlobukový prales).
V Beskydech je bohaté zastoupení středoevropské flory a fauny:

Spodní pásmo lesů
buk (Fagus sylvatica)
jedle (Abies alba)
javor klen (Acer pseudoplatanus)
karpatský smrk (Picea abies)
Pásmo subalpinské (v Beskydech 190–1650 m)
jeřáb obecný (Sorbus aucuparia)
zakrslý smrk
Pásmo alpinské (pouze na vrcholu Babia hora nad výškou 1650 m)
sítina trojklanná (Juncus trifidus)
kostřava tmavá (Festuca supina)
kostřava karpatská (Festuca carpatica)
psineček alpský (Agrostis alpina)

Fauna

Zvěř

V Beskydech se vyskytuje typická horská a lesní zvěř jako např.: jelen, prase divoké, liška, kuna, jezevec, medvěd, vlk (vyhuben v roce 1914, dnes znovu vysazován^[zdroj?]), rys či kočka divoká.

Ptáci

Z ptáků zde můžeme vidět létat: sýkoru, drozda, datla, tetřeva hlušce, orla křiklavého, orlíka krátkoprstého, káně lesní, krkavce, jeřábka lesního a výra velkého.

Plazi

Z obojživelníků a hadů zde žijí: mlok skvrnitý, čolek horský, kuňka žlutobřichá, zmije obecná, užovka hladká a slepýš.

Ryby

V jezerech, nádržích a vodních tocích je mnoho druhů ryb: kapr, karas obecný, parma, lipan podhorní, pstruh obecný potoční.
Mimo tyto živočichy zde nalezneme na 3 000 druhů hmyzu.

Ochrana přírody

V Beskydech se nachází mnoho chráněných přírodních rezervací, oblastí a několik národních parků:

Podnebí

Velký vliv na klimatické rozdíly má různá nadmořská výška kraje a expozice svahů hor. Od západu k východu přibývá srážek. V Beskydech dosahují průměrné roční srážky kolem 1 400 mm. Sníh se v horských oblastech udrží 4–5 měsíců.

Vodstvo

vodní nádrž Šance

Vzhledem k tomu, že se díky flyšovému složení podloží zde střídají propustné a nepropustné vrstvy, jsou zdejší prameny poměrně chudé na vodu a vodní toky mívají nevyrovnané vodní stavy. Proto také obě Bečvy jsou sjízdné pro vodáky pouze za vysokého stavu vody. Jako nádrž pitné vody slouží obyvatelstvu přehrady: Šance (337 ha), Morávka (80 ha) a Fryštácká přehrada (48 ha). K rekreaci a vodním sportům se využívají přehradní nádrže Bystřice a u Horní Bečvy (15 ha). Jako protipovodňová byla vybudována přehradní nádrž u Luhačovic (též k rekreačním účelům). Polskou část Beskyd odvodňuje řeka Soła. Největší vodní plochou polské části Beskyd je Żywiecká přehrada (341 m n. m.; délka 8 km, šířka 2 km, hloubka 20 m). Na Slovensku je významným tokem Beskyd řeka Orava a největší vodní plochou vůbec celých Beskyd je Oravská přehrada (35 km²).

Turismus

horská chata Libušín, Pustevny

Turisticky i rekreačně jsou Beskydy atraktivní území. Přírodně nejzachovalejší části Beskyd jsou chráněny sítí rezervací a národních parků, to jsou Babia hora, Gorce, Magura a Bukovské vrchy. Mezi zimní střediska na území České republiky patří Pustevny a Bumbálka. Významná sídla oblasti jsou Rožnov pod Radhoštěm (proslavený především historickým stylovým skanzenem), Frenštát pod Radhoštěm (skokanské můstky), Frýdlant nad Ostravicí, Jablunkov (hraniční přechod). V Polsku potom hlavně město Żywiec.