Boubínská hornatina

Boubínská hornatina
Pohled na Bobík a Boubín od bývalé osady Vyšný u Křišťanova
Bobík a Boubín

Nejvyšší bod Boubín (1 362 m n. m.)
Rozloha 126 km²

Nadřazená jednotka Šumava
Sousední
jednotky
Vltavická brázda, Šumavské pláně, Prachatická hornatina, Vimperská vrchovina

Světadíl Evropa
Stát Česko Česká republika,
Povodí Vltava
Boubínská hornatina je geomorfologický podcelek na severovýchodním okraji Šumavy. Rozprostírá se na ploše 126 km² a má průměrnou nadmořskou výšku 993 m, což je nejvíce ze všech podcelků Šumavy. Na jihu sousedí s Vltavickou brázdou, na východě s Libínskou hornatinou a Husineckou vrchovinou, na severu s Bělečskou vrchovinou a na západě s Knížecími pláněmi. Na okrajích je tento vrásnozlomový masiv rozčleněn hlubokými údolími (Pravětínský potok, Cikánský potok, Boubínský potok, Milešický potok, Křemenný potok)

Obsah

  • 1 Geologická stavba
  • 2 Nejvyšší vrcholy
  • 3 Geomorfologické okrsky
  • 4 Související články
  • 5 Reference

Geologická stavba

Boubínská hornatina je tvořena z biotitických granitizovaných rul moldanubika.

Nejvyšší vrcholy

Boubín od Šumavských Hoštic
  • Boubín (1362 m)
  • Basumský hřeben (1288 m)
  • Pažení (1281 m)
  • Bobík (1264 m)
  • Červený vrch (1201 m)
  • Větřín (1178 m)
  • Solovec (1154 m)
  • Jedlová (1088 m)
  • Včelenský vrch (1057 m)
  • Kupa (1044 m)
  • Malý Bobík (1037 m)
  • Zátoňská hora (1034 m)
  • V oboře (1006 m)

Geomorfologické okrsky

Hornatina se člení na dva geomorfologické okrsky:
  • Boubínský hřbet – jižní, hlavní část
  • Včelenská hornatina – severní nižší část
Podrobné geomorfologické členění uvádí následující tabulka[1]:
Javorensko-vysocký hřbet (Javorná, 1090 m)
Zhůřské pláně (Nad Šmauzy, 1068 m)
Prášilské pláně (Poledník, 1315 m)
Modravské pláně (Tetřev, 1260 m)
Roklanské pláně (Blatný vrch, 1376 m)
nečlení se (Javorník, 1066 m)
nečlení se (Huťská hora, 1187 m)
Lipecké pláně (Výška, 1117 m)
Novosvětské pláně (Obrovec, 1164 m)
Stráženské pláně (Žlíbský vrch, 1133 m)
nečlení se (Debrník, 1336 m)
nečlení se (Jezerní hora, 1343 m)
Můstecký hřbet (Můstek 1234 m)
Prenetský hřbet (Prenet, 1071 m)
Hojsovostrážská hornatina (Můstek Z I, 1002 m)
Radvanovická vrchovina (Žlebský kopec, 1080 m)
Stráženská kotlina (850 m)
Stožecká kotlina (850 m)
Plešský hřbet (Plechý, 1378 m)
Jelenská vrchovina (Jelenská hora, 1068 m)
nečlení se (Šešovec, 899 m)
Výtoňská hornatina (Vítkův kámen, 1035 m)
Pasečenská kotlina (830 m)
Hraničenská vrchovina (Mezileský vrch, 884 m)
Lipenská vrchovina (Kaliště, 993 m)
Loučovická hornatina (Hvězdná, 1012 m)
BOUBÍNSKÁ
HORNATINA
nečlení se (Boubín, 1362 m)
nečlení se (Kupa, 1044 m)
Chlumská hornatina (Knížecí stolec, 1236 m)
Špičácká část (Špičák, 1221 m)
Skalinská hornatina (1040 m)
Arnoštovká pahorkatina (920 m)
nečlení se (846 m)
nečlení se (790 m)

Související články

Reference

  • BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.