České středohoří

České středohoří

České středohoří z vrchu Vysoký Ostrý

Nejvyšší bod Milešovka (837 m n. m.)
Délka 70 km
Rozloha 1266 km²
Poznámka geologicky nejmladší pohoří České republiky

Nadřazená jednotka Podkrušnohorská oblast
Sousední
jednotky
Mostecká pánev
Děčínská vrchovina
Lužické hory
Ralská pahorkatina
Dolnooharská tabule
Podřazené
jednotky
Verneřické středohoří
Milešovské středohoří

Světadíl Evropa
Stát Česko Česká republika
České středohoří na mapě Česka
České středohoří na mapě České republiky
Horniny čedič
Povodí Labe
Souřadnice 50°35′ s. š., 14°7′30″ v. d.


Pohled na České středohoří od Litvínova.
Zleva: Bořeň (539 m), Kaňkov (436 m), Želenický vrch (455 m) a Zlatník (521 m)
České středohoří (německy Böhmisches Mittelgebirge) je geomorfologický celek o rozloze 1265 km². Z hlediska horopisného patří do Podkrušnohorské oblasti, která je součástí Krušnohorské subprovincie. Na 84 % území Českého středohoří zaujímá Chráněná krajinná oblast České středohoří (CHKO České středohoří) o výměře 1063,17 km². Nejvyšším vrcholem je Milešovka (837 m). Nejnižším bodem je hladina Labe v Děčíně (121,9 m). Maximální výškový rozdíl tedy činí 715,1 m.

Obsah

  • 1 Geomorfologické členění
  • 2 Geologie
  • 3 Zvláštnosti
  • 4 Vrcholy
    • 4.1 Významné vrcholy
  • 5 Vodní toky
  • 6 Lesy
  • 7 Drobná fauna a flóra
  • 8 Ochrana přírody
  • 9 Lidová architektura
  • 10 Obce v oblasti
    • 10.1 města
    • 10.2 menší obce
  • 11 Odkazy
    • 11.1 Reference
    • 11.2 Externí odkazy

Geomorfologické členění

Hluboké údolí Labe rozděluje České středohoří na dva geomorfologické podcelky: Verneřické středohoří (IIIB-5A) na pravém břehu Labe a Milešovské středohoří (IIIB-5B) na levém břehu Labe. Tyto podcelky se dále člení do celkem osmi okrsků:[1]

Geologie

Rozlohou 1266 km², délkou přes 70 km a šířkou až 25 km patří České středohoří k menším orografickým celkům. Přesto je však nejmohutnějším projevem sopečné činnosti v České republice. České středohoří totiž vzniklo sopečnou činností. Podél řeky Ohře existoval Ohárecký rift, kterým se žhavé magma dostalo na povrch. V oblasti převažují čedičové horniny (73,6%), zbytek tvoří trachytické a v malé míře andezitické horniny. Územím prochází Litoměřický hlubinný zlom, který z geologického hlediska tvoří hranici mezi krušnohorskou a středočeskou oblastí. Pod povrchem se hromadilo magma v žilách a tvořily se tzv. lakolity, což byly podpovrchové balvany z utuhlého magmatu. V mladších třetihorách, v miocénu (asi před 23 miliony let) se začaly vyzdvihovat z pískovcového podloží sopečné kužely. V pliocénu (před 4,8 miliony let) vulkanity místy prorážely Českou křídovou pánev (Trosky, Kunětická hora). Vodní toky obnažily ztuhlé podpovrchové magma a prohlubovaly údolí, což dalo Českému středohoří majestátní krajinný ráz. Jedním takovým údolím je Porta Bohemica, kterou vymodelovala řeka Labe. Z výlevných hornin tu převažují čediče a znělce, z usazenin pískovce a opuky.

Zvláštnosti

Vrcholy

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam vrcholů v Českém středohoří.
K významným vrchům kromě nejvyšší hory Milešovky (837 m) patří Hradišťany (752 m), Kletečná (706 m) a Lovoš (570 m). Ve východní části, oddělené Labem, najdeme kopce poněkud nižší – nejvyšší z nich je Sedlo (726 m).

Významné vrcholy

Vodní toky

Osu středohoří tvoří mimořádně úrodné údolí Labe. Dalším větším tokem je Ploučnice. Centrální části obou podcelků jsou odvodňovány drobnými toky směřujícími k Labi, Ploučnici a Bílině. Na labských přítocích v okolí Ústí nad Labem jsou zpětnou erozí vytvořeny vysoké vodopády (Moravanský, Vaňovský, ve Vlčí rokli, u Budova, v údolí Peklo u Týniště). Nejvyšší z nich má 12 m.

Lesy

Lesnatost je malá, 28,4 %. Vyskytuje se především dub, buk, habr, bříza, jasan, lípa a javor. Nejvyšší zastoupení má smrk (32,8 %).

Drobná fauna a flóra

České středohoří má příznivé podmínky pro výskyt náročnějších druhů rostlin a živočichů, běžně žijících v teplých krajích, díky své přirozené uzavřené poloze ze severu a otevřené z jihu. Najdeme zde např. lilii zlatohlávek.

Ochrana přírody

Lidová architektura

Pro České středohoří je specifická venkovská sídelní struktura, daná hustou sítí malých obcí, osad a drobných sídel. Početné jsou památky lidové architektury, prolíná se tu několik regionálních typů lidových staveb (objekty zděné, roubené, hrázděné). O bohaté historii svědčí i několik předslovanských a slovanských hradišť, řada středověkých hradů na vrcholech kopců, tvrzí, zámků a dalších šlechtických sídel.

Obce v oblasti

města

menší obce

Podrobnější výčet sídel včetně částí obcí nalezněte v kategorii Sídla v Českém středohoří.

Milešovské středohoří. Pohled z Hazmburku k severu

Odkazy

Reference

  1. BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Praha : Academia, 2012. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola Krušnohorská soustava, s. 112.

Externí odkazy