| České středohoří | |
 České středohoří z vrchu Vysoký Ostrý |
|
| Nejvyšší bod | Milešovka (837 m n. m.) |
|---|---|
| Délka | 70 km |
| Rozloha | 1266 km² |
| Poznámka | geologicky nejmladší pohoří České republiky |
| Nadřazená jednotka | Podkrušnohorská oblast |
| Sousední jednotky |
Mostecká pánev Děčínská vrchovina Lužické hory Ralská pahorkatina Dolnooharská tabule |
| Podřazené jednotky |
Verneřické středohoří Milešovské středohoří |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česká republika |
 České středohoří na mapě České republiky |
|
| Horniny | čedič |
| Povodí | Labe |
| Souřadnice | 50°35′ s. š., 14°7′30″ v. d. |
Pohled na České středohoří od Litvínova.
Zleva: Bořeň (539 m), Kaňkov (436 m), Želenický vrch (455 m) a Zlatník (521 m)
Zleva: Bořeň (539 m), Kaňkov (436 m), Želenický vrch (455 m) a Zlatník (521 m)
Obsah
Geomorfologické členění
Hluboké údolí Labe rozděluje České středohoří na dva geomorfologické podcelky: Verneřické středohoří (IIIB-5A) na pravém břehu Labe a Milešovské středohoří (IIIB-5B) na levém břehu Labe. Tyto podcelky se dále člení do celkem osmi okrsků:[1]| Geomorfologické členění Českého středohoří | ||
|---|---|---|
| ČESKÁ VYSOČINA • Krušnohorská soustava • Podkrušnohorská oblast | ||
| VERNEŘICKÉ STŘEDOHOŘÍ |
Benešovské středohoří |
Medvědí hůrka (643 m)
|
| Bukovohorské středohoří |
Buková hora (683 m)
|
|
| Litoměřické středohoří |
Sedlo (726 m)
|
|
| Ústecké středohoří |
Javorský vrch (617 m)
|
|
| MILEŠOVSKÉ STŘEDOHOŘÍ |
Kostomlatské středohoří |
Milešovka (837 m)
|
| Teplické středohoří |
Štrbický vrch (475 m)
|
|
| Bořeňské středohoří |
Bořeň (539 m)
|
|
| Ranské středohoří |
Milá (510 m)
|
|
| PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Vrchol | ||
Geologie
Rozlohou 1266 km², délkou přes 70 km a šířkou až 25 km patří České středohoří k menším orografickým celkům. Přesto je však nejmohutnějším projevem sopečné činnosti v České republice. České středohoří totiž vzniklo sopečnou činností. Podél řeky Ohře existoval Ohárecký rift, kterým se žhavé magma dostalo na povrch. V oblasti převažují čedičové horniny (73,6%), zbytek tvoří trachytické a v malé míře andezitické horniny. Územím prochází Litoměřický hlubinný zlom, který z geologického hlediska tvoří hranici mezi krušnohorskou a středočeskou oblastí. Pod povrchem se hromadilo magma v žilách a tvořily se tzv. lakolity, což byly podpovrchové balvany z utuhlého magmatu. V mladších třetihorách, v miocénu (asi před 23 miliony let) se začaly vyzdvihovat z pískovcového podloží sopečné kužely. V pliocénu (před 4,8 miliony let) vulkanity místy prorážely Českou křídovou pánev (Trosky, Kunětická hora). Vodní toky obnažily ztuhlé podpovrchové magma a prohlubovaly údolí, což dalo Českému středohoří majestátní krajinný ráz. Jedním takovým údolím je Porta Bohemica, kterou vymodelovala řeka Labe. Z výlevných hornin tu převažují čediče a znělce, z usazenin pískovce a opuky.Zvláštnosti
- Loupežnická jeskyně u Velkého Března je největší pseudokrasová jeskyně v neovulkanitech v České republice.
- Na Borečském vrchu a Plešivci jsou ledové jámy.
- V širším okolí Třebívlic se vyskytuje český granát, ojediněle i diamant.
- Jihozápad Českého středohoří patří k nejteplejším a nejsušším místům republiky.
- Severozápad středohoří byl v zájmu těžby uhlí vyňat z původně navrhované CHKO a krajina je zde silně negativně ovlivňována těžbou uhlí a souvisejícím průmyslem. V srdci pohoří je řada vrchů zasažena velkolomy (Kubačka, Deblík, Trabice, Mariánská skála) a mnoha dalšími lomy různého rozsahu.
Vrcholy
- Podrobnější informace naleznete v článku Seznam vrcholů v Českém středohoří.
Významné vrcholy
|
|
|
Vodní toky
Osu středohoří tvoří mimořádně úrodné údolí Labe. Dalším větším tokem je Ploučnice. Centrální části obou podcelků jsou odvodňovány drobnými toky směřujícími k Labi, Ploučnici a Bílině. Na labských přítocích v okolí Ústí nad Labem jsou zpětnou erozí vytvořeny vysoké vodopády (Moravanský, Vaňovský, ve Vlčí rokli, u Budova, v údolí Peklo u Týniště). Nejvyšší z nich má 12 m.Lesy
Lesnatost je malá, 28,4 %. Vyskytuje se především dub, buk, habr, bříza, jasan, lípa a javor. Nejvyšší zastoupení má smrk (32,8 %).Drobná fauna a flóra
České středohoří má příznivé podmínky pro výskyt náročnějších druhů rostlin a živočichů, běžně žijících v teplých krajích, díky své přirozené uzavřené poloze ze severu a otevřené z jihu. Najdeme zde např. lilii zlatohlávek.Ochrana přírody
- Velkoplošná chráněná území: CHKO České středohoří
- Maloplošná chráněná území: Celkem 39, z toho národní přírodní rezervace 5, národní přírodní památky 8, přírodní rezervace 11, přírodní památky 15.
Lidová architektura
Pro České středohoří je specifická venkovská sídelní struktura, daná hustou sítí malých obcí, osad a drobných sídel. Početné jsou památky lidové architektury, prolíná se tu několik regionálních typů lidových staveb (objekty zděné, roubené, hrázděné). O bohaté historii svědčí i několik předslovanských a slovanských hradišť, řada středověkých hradů na vrcholech kopců, tvrzí, zámků a dalších šlechtických sídel.Obce v oblasti
města
menší obce
Milešovské středohoří. Pohled z Hazmburku k severu
Odkazy
Reference
- BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Praha : Academia, 2012. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola Krušnohorská soustava, s. 112.
