Medvědská hornatina


Medvědská hornatina

Medvědská hornatina z Pradědu
Pohled na hlavní vrcholy od jihozápadu

Nejvyšší bod Medvědí vrch (1216,2 m n. m.)

Nadřazená jednotka Hrubý Jeseník

Světadíl Evropa
Stát  Česká republika
Povodí Opava, Nysa Kłodzka
Medvědská hornatina je geomorfologický podcelek, nejnižší ze tří hornatin, tvořících severovýchodní část celek Hrubý Jeseník[1]. Nejvyšším bodem je Medvědí vrch (1216 m).

Obsah

  • 1 Poloha
  • 2 Horopis
  • 3 Turistika
  • 4 Reference

Poloha

Medvědská hornatina tvoří severovýchodní část Hrubého Jeseníku. Od sousední Pradědské hornatiny je na jihu oddělena sedlem Vidly, od Zlatohorské vrchoviny na severu plochým sedlem Rejvíz. Na západě ohraničuje hornatinu údolí říčky Bělé, na východě tok Černé Opavy.
Rozdělení Medvědské hornatiny a její zařazení do geomorfologického členění celého Hrubého Jeseníku zobrazuje následující tabulka:
nečlení se (Keprník, 1423 m)
Černostráňský hřbet (Černá stráň, 1237 m)
Ucháčská hornatina (Ucháč, 1009 m)
MEDVĚDSKÁ
HORNATINA
nečlení se (Medvědí vrch, 1216 m)
Žárový hřbet (Žárový vrch 1101 m)
Vysokohorský hřbet (Vysoká hora, 1031 m)
nečlení se (Praděd, 1491 m)
nečlení se (Vysoká hole, 1465 m)
nečlení se (Dlouhé stráně, 1353 m)
nečlení se (Ostružná, 1184 m)

Horopis

Nejvyšším vrcholem hornatiny je Medvědí vrch (1216 m), k dalším významným vrcholům patří Orlík (1204 m) a v samostatné rozsoše ležící Jelení loučky (1205 m). V hornatině je evidováno dalších 16 hlavních vrcholů, přeshujících 1000 m n. m. [2]

Turistika

Medvědská hornatina patří k nejméně navštěvovaným částem Hrubého Jeseníku. Východisky pro návštěvu oblasti jsou města Jeseník a Vrbno pod Pradědem, dále pak sedla Vidly a Rejvíz. Napříč pohořím vedou dvě hlavní trasy - zelená turistická trasa z Vrba pod Pradědem do Jeseníku a žlutá turistická trasa ze sedla Vidly do sedla Rejvíz; trasy se kříží nedaleko vrcholu Orlíku. K turisticky atraktivním místům na území hornatiny patří Velké mechové jezírko s naučnou stezkou, vrch Kazatelny a několik hradních zřícenin (Koberštejn, Veisenštejn, Rabenštejn).

Reference

  • Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006)