| Hřebeny | |
 Studený vrch (vpravo) a Hradec (vlevo) od severozápadu |
|
| Nejvyšší bod | Studený vrch (660 m n. m.) |
|---|---|
| Nadřazená jednotka | Brdská vrchovina |
| Sousední jednotky |
Příbramská pahorkatina, Brdy, Hořovická brázda, Radyňská pahorkatina, Dobříšská pahorkatina |
| Podřazené jednotky |
Studenská vrchovina, Kopaninská vrchovina, |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česká republika |
| Horniny | břidlice, buližníky, pískovce, slepence, křemence |
| Povodí | Litavka, Kocába, Berounka, Vltava |
Hřebeny v zimě
Běžecká stopa
Maskováné průčelí vojenské stavby se sníženými základy.
Rampa z vojenského prostoru jihovýchodně od obce Podbrdy.
Obsah
- 1 Vymezení a členění
- 2 Vrcholy
- 3 Příroda, flora, fauna
- 4 Turistika
- 5 Vojenská základna
- 6 Externí odkazy
Vymezení a členění
Obecně je za Hřebeny považováno území o délce zhruba 40 km až k průlomovému údolí Litavky, k obci Jince v okrese Příbram. V systematickém geomorfologickém členění však je jako Hřebeny označováno menší území, o délce jen asi 30–35 km, jehož jihozápadní hranice s vlastními Brdy je tvořena zhruba horním tokem říčky Chumavy a dále vede směrem do sedla mezi Kuchyňkou a Studeným vrchem a do mokřin pod Velkým Ždírcem a odtud na východ až téměř k Dobříši.Hřebeny se člení na dva okrsky – Studenskou vrchovinu a Kopaninskou vrchovinu. Podrobné dělení Hřebenů a jejich zařazení do geomorfologického členění celé Brdské vrchoviny zobrazuje následující tabulka:
| Geomorfologické členění Brdské vrchoviny | ||
|---|---|---|
| ČESKÁ VYSOČINA • Poberounská subprovincie • Brdská oblast | ||
| BRDY | Třemošenská vrchovina |
Kvaňská vrchovina (Hlava, 788 m)
Ohrazenická vrchovina (Beranec, 663 m) Čenkovská vrchovina (Brda, 773 m) Tocká vrchovina (Tok, 865 m) |
| Třemšínská vrchovina |
Voltušská vrchovina (Třemšín, 827 m)
Chynínská vrchovina (Nad Maráskem, 800 m) Padrťská vrchovina (Jahodová hora, 726 m) |
|
| Strašická vrchovina | ||
| HŘEBENY | Studenská vrchovina |
Jistevnický hřbet (Studený vrch, 660 m)
Skalecký hřbet (bezejmenný, 563 m) Trnovská pahorkatina (Spálený, 551 m) |
| Kopaninská vrchovina |
nečlení se (Kámen, 414 m)
|
|
| PŘÍBRAMSKÁ PAHORKATINA |
Třebská pahorkatina | |
| Rosovická pahorkatina | ||
| PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Podokrsek • (vrchol) | ||
Vrcholy
Nejvyšším vrchem Hřebenů (v širším vymezení) je Písek (691 m), na němž je umístěn radar ŘLP (dříve zde byla první rozhledna v Brdech), dalšími významnými vrchy jsou Studený vrch (660 m), na kterém byla původně zeměměřická věž adaptována na rozhlednu, známý Plešivec (654 m) s prehistorickým hradištěm, Liška (642 m), Provazec (640 m), Kuchyňka (635 m), Holý vrch (632 m), Velká Baba (615 m), na níž má údajně sídlo všemocný pán Brd, duch Fabián, Hradec (628 m), Stožec (605 m), Brdo (603 m), Kazatelna (530 m), Spálený (551 m), Vrážky (577 m), Skalka (553 m) s barokním poutním kostelíkem, Babka (505 m) a známý Cukrák (411 m) s vysílačem (jeho úbočí již zasahuje do Prahy).V užším, geomorfologickém vymezení Hřebenů vrchy Plešivec (654 m), Kuchyňka (635 m), Provazec (640 m), Holý vrch (632 m), Velká Baba (615 m) ani samotný Písek (691 m) již nenáleží k Hřebenům, ale do vlastních Brd, do jejich geomorfologického okrsku Třemošenská vrchovina. V tomto členění je nejvyšší horou Hřebenů Studený vrch (660 m).
Příroda, flora, fauna
Tak jako naprostá většina Brd, jsou i Hřebeny vytvořeny především usazeninami starších prvohor, kambria a ordoviku.Převážná část Hřebenů je od roku 2009 chráněná jako přírodní park Hřebeny. Na území Hřebenů byly zřízeny dvě přírodní rezervace – Kuchyňka s původní vegetační skladbou suťových lesů a Hradec, která zahrnuje zhruba 2,5 km dlouhý pás mrazových srubů a suťových lesů mezi vrchy Hradec a Stožec. Dále je zde chráněné naleziště, stráň Vinice nedaleko Jinec, proslulé nálezy trilobitů.
U Dobříše je obora Aglaia, zřízená za účelem chovu jelence viržinského.
Turistika
Celé území Hřebenů je veřejnosti volně přístupné a je vyhledáváno turisty a cyklisty, v zimě běžkaři (ale pouze část hřebene od Stožce na JZ má zpravidla solidní sněhové podmínky); známé Černolické skály nedaleko Prahy jsou využívány jako cvičný horolezecký terén.Vojenská základna
- Související informace naleznete také v článku Protiletadlová raketová základna Dobříš.
