Karpaty

Karpaty
Карпати, Carpați
Karpaten, Kárpátok
Retezat
Munții Retezat
Nejvyšší bod Gerlachovský štít (2 655 m n. m.)
Délka 1 500 km
Rozloha 210 000 km²
Nadřazená jednotka Alpsko-himálajský systém
Sousední
jednotky		 Alpy, Hercynská pohoří, Epihercynské nížiny, Balkanidy, Trácko-makedonský masív, Panonská pánev
Podřazené
jednotky		 Západní Karpaty, Východní Karpaty, Jižní Karpaty, Transylvánská vysočina, Rumunské Západní Karpaty, Srbské Karpaty
Světadíl Evropa
Stát Rakousko Rakousko
Česko Česká republika
Slovensko Slovensko
Polsko Polsko
Ukrajina Ukrajina
Maďarsko Maďarsko
Rumunsko Rumunsko
Srbsko Srbsko
Povodí Dunaj, Odra, Visla, Dněstr
Souřadnice 47°0′ s. š., 25°30′ v. d.
Karpaty jsou rozsáhlé pásmové pohoří ve střední a východní Evropě. Zasahují na území Rakouska, České republiky, Slovenska, Maďarska, Polska, Ukrajiny, Rumunska a Srbska. Na severozápadě navazují na Alpy (Weinviertler Hügelland na Wiener Wald, hranicí je Dunaj). Na jihovýchodě, ve východním Srbsku, přecházejí v Balkanidy. Není zde ostrá geologická hranice a geografické prameny se různí: hranice se vede buď po linii Stalać – Sokobanja – Knjaževac (masív Ozren i Devica by už patřil pod Balkán), nebo o něco jižněji údolími řek Nišava a Beli Timok (Ozren i Devica patří pod Karpaty). Údolí řeky Velika Morava (popř. její zdrojnice Južna Morava) odděluje Karpaty od Dinarid.
Svou celkovou rozlohou přibližně 210 000 km² Karpaty předstihují i Alpy. Délka karpatského oblouku činí 1 500 km, šířka se pohybuje mezi 12 a 350 km. Nejvyšší částí Karpat jsou Vysoké Tatry, Gerlachovský štít (2 655 m n. m.) je nejvyšším vrcholem Karpat vůbec. Mimo několika rozlohou malých oblastí vysokohorského charakteru jsou Karpaty spíše nízké a zalesněné hory. Nad pásmem lesa se nachází asi 5% rozlohy pohoří; části trvale nad hranicí sněhu ani ledovce zde nejsou.
Podle Karpat pojmenoval německý astronom Johann Heinrich von Mädler pohoří Montes Carpatus na přivrácené straně Měsíce.[1][2]

Obsah

  • 1 Jméno
  • 2 Vznik
  • 3 Dělení Karpat
  • 4 Karpaty ve státech
    • 4.1 Moravské Karpaty
    • 4.2 Slovenské Karpaty
    • 4.3 Ukrajinské Karpaty
    • 4.4 Rumunské Karpaty
    • 4.5 Srbské Karpaty
  • 5 Karpaty z hlediska ekologického
    • 5.1 Biotopy
    • 5.2 Fauna
    • 5.3 Flóra
  • 6 Odkazy
    • 6.1 Reference
    • 6.2 Externí odkazy

Jméno

Jména Karpat ve středoevropských jazycích jsou německy Karpaten, česky, polsky a slovensky Karpaty, maďarsky Kárpátok, ukrajinsky Карпати (Karpati), rumunsky Carpați (čti [karpac]) a srbsky Карпатске планине (Karpatske planine). Anglicky Carpathians.
Jméno celého pohoří se připomíná již u Ptolemaia ve 2. stol. n. l. jako Karpates oros „pohoří Karpaty“. Jméno je starobylého, předkeltského (asi tráckého) původu. Spojuje se s praevropským základem karp- „kámen, skála, útes, strž“, který má paralelu v dnešním albánském karpë „skála, kamení“ a v řadě pomístních jmen od severního Španělska a jihovýchodní Francie až po Balkán.

Vznik

Karpaty vznikly v průběhu mladších třetihor. Novým názvem pro dobu mladších třetihor je název Neogén. Jde o geologickou periodu patřící do éry kenozoika, která začala přibližně před 23 miliony lety a která trvá dodnes. První vrásnění Karpat začalo asi před 15 000 000 lety na podkladu z vrstev pískovců a břidlic, místy i žulou, vápenci a dolomity. V té době totiž do oblasti pronikly následky alpínského vrásnění. Finální dotvoření profilu pohoří bylo dokonáno ve čtvrtohorách (v neogénu), posunem ledovců v mezidobách dob ledových. V oblasti jižních Karpat lze najít pozůstatky vulkanické činnosti, která rovněž dotvářela vzhled krajiny.

Dělení Karpat

Hlavní článek: Dělení Karpat
Mapa
Dle geomorfologického dělení jsou Karpaty geomorfologickým subsystémem Alpsko-himálajského systému. Tradičně se dělí na tři geomorfologické provincie – Západní, Východní a Jižní Karpaty.
Hranici mezi Západními a Východními Karpaty tvoří Kurovské neboli Tyličské sedlo (polsky Przełęcz Tylicka) ležící ve výšce 683 m n.m. na slovensko-polské hranici. Hranice leží na spojnici měst Bardejov na Slovensku a Nowy Sacz v Polsku. Hranice mezi Východními a Jižními Karpaty leží v rumunském průsmyku Predeal (1 033 m n.m.) na spojnici města Brașov na severu a údolím řeky Prahova na jihu.
Hlavní části Karpat jsou následující:
  1. Vnější Západní Karpaty
  2. Vnitřní Západní Karpaty
  3. Vnější Východní Karpaty
  4. Vnitřní Východní Karpaty
  5. Jižní Karpaty
  6. Rumunské Západní Karpaty
  7. Transylvánská vysočina
  8. Srbské Karpaty – někdy však nebývají považovány za součást Karpat, ale Rodopského systému
Pohoří po obvodu obklopují Vněkarpatské sníženiny.

Karpaty ve státech


Satelitní mapa Karpat
  • Rumunsko – 55 % rozlohy
  • Slovensko – 17 %
  • Ukrajina – 11 %
  • Polsko – 10 %
  • Maďarsko – 4 %
  • Česká republika – 3 %
  • Rakousko – méně než 1 %
Následuje výběr některých horských pásem, která patří pod Karpaty. Není to úplný seznam, zcela chybí rakouské a polské Karpaty.

Moravské Karpaty


Zelená hora, Beskydy
Nejvyšším vrcholem moravské (i slezské) části Karpat je Lysá hora (1323 m).

Slovenské Karpaty


Reliéf pohoří

Západní Karpaty, Vysoké Tatry, Slovensko
Slovenské Karpaty (především Tatry) jsou nejvyšší částí Karpat. O část svých vrcholů se dělí s Polskem. Gerlachovský štít (2655 m. n. m) je nejvyšším vrcholem vůbec.

Ukrajinské Karpaty


Kůň na vrcholu hory Krasna, Zakarpatská oblast
Nejvyšším vrcholem této části je Hoverla (2061 m)

Rumunské Karpaty


Jezero Bucura v jižních Karpatech, Rumunsko

Bucegi v Rumunsku
Pro většinu rumunských hor a pohoří existují dvě až tři verze názvu, např.:
  • Făgăraș (Fagaraš – základní tvar)
  • Făgărașul (ten Fagaraš – základní tvar s určitým členem; podobný rozdíl by bylo třeba německé Alpen a Die Alpen; tvar s určitým členem se používá i na mapách v případě, že následuje nějaký přívlastek, např. Parângul Mare, „Velký Parâng“)
  • Munții Făgărașului (ty Fagarašské hory – slovo „hory“ (munții) je s určitým členem, bez něj by bylo munți)

Srbské Karpaty

Srbské Karpaty běžně přesahují 1 000 m n.m. Jejich nejvyšší částí je Rtanj planina, která dosahuje nadmořské výšky 1 560 m. Pod Srbské Karpaty patří následující horské celky:
  • Miroč planina (768 m n. m.)
  • Homoljske planine (940 m n. m.)
  • Veliki i Mali Krš (1 156 m n. m.)
  • Deli Jovan (1.141 m n. m.)
  • Beljanica planina (1 336 m n. m.)
  • Kučajske planine (1 284 m n. m.)
  • Rtanj planina (1 560 m n. m.)
  • Ozren i Devica (1 186 m n. m.)

Karpaty z hlediska ekologického


Karpaty jižním Polsku

Vodopády v regionu Beljanica v Srbsku

Biotopy

V oblasti Karpat se nacházejí významné odlehlé plochy s malým zalidněním, kde se nacházejí neocenitelné plochy s jedinečnými původními biotopy. Žijí zde třeba velké šelmy i některé endemity.

Fauna

Flóra

  • Poslední zbytky bukových lesů
  • Významné jedlové porosty
  • Na 500 endemických rostlinných druhů

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Štítky: ,