Klínovecká hornatina

Klínovecká hornatina

Klínovec ze severovýchodu
Nejvyšší bod Klínovec (1243,7 m n. m.)
Rozloha 776,97 km²
Nadřazená jednotka Krušné hory
Sousední
jednotky		 Loučenská hornatina
Doupovské hory
Sokolovská pánev
Chebská pánev
Ašská vrchovina
Podřazené
jednotky		 Jáchymovská hornatina
Přebuzská hornatina
Jindřichovická vrchovina
Krajkovská pahorkatina
Světadíl Evropa
Stát Česká republika
Horniny fylit, svor, pararula, ortorula, žula
Povodí v ČR: Ohře → Labe
Souřadnice 50°19′50″ s. š., 12°42′8″ v. d.
Klínovecká hornatina je geomorfologický podcelek v západní části Krušných hor v okresech Sokolov, Karlovy Vary a okrajově také Cheb v Karlovarském kraji a v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Nejvyšším vrcholem je Klínovec s nadmořskou výškou 1244 m a nejnižší bod (360 m n. m.) se nachází na svahu údolí Ohře u Perštejna.[1]

Obsah

  • 1 Poloha a sídla
  • 2 Charakter území
  • 3 Geomorfologické členění
  • 4 Vrcholy
  • 5 Reference

Poloha a sídla

Na severní straně je oblast administrativně vymezena státní hranicí s Německem. Na východě zasahuje až k Perštejnu, u kterého se hranice stáčí k jihovýchodu a přibližně ji vymezují města Hroznětín, Nová Role a Habartov. Na západě zasahuje téměř až k Lubům. Většími sídly uvnitř regionu jsou Oloví, Kraslice, Rotava, Nejdek, Jáchymov a Boží Dar.[1]

Charakter území

Klínoveckou hornatinu tvoří horniny krušnohorského krystalinika (ortorula, pararula, svor, fylit) a variské granity a granodiority, které jsou místy překryté třetihorními lávovými příkrovy (např. Božídarský Špičák[2]). Oblast má převážně plochý povrch ukloněný k severozápadu. Na jihovýchodě klesá strmými svahy do Sokolovské pánve. Reliéf narušují údolí vodních toků (např. říčky Černé), která jsou v pramenných oblastech mělká, ale postupně se prohlubují.[1] [3]

Geomorfologické členění

Podcelek má podle členění Jaromíra Demka označení IIIA-2A a náleží do geomorfologického celku Krušné hory.[3] Dále se člení na okrsky (od jihozápadu k severovýchodu): Krajkovská pahorkatina, Jindřichovická vrchovina, Přebuzská hornatina a Jáchymovská hornatina.[4] Podrobné dělení včetně podokrsků je uvedené v tabulce.
KLÍNOVECKÁ
HORNATINA
 Rolavská vrchovina (Jeřábí vrch, 965 m)
Kraslická hornatina (Špičák, 991 m)
Hamerská hornatina (Tisovský vrch, 977 m)
Zaječická hornatina (Zaječí hora, 1010 m)
Božídarská hornatina (Tetřeví hora, 1006 m)
Abertamská hornatina (Božídarský Špičák, 1115 m)
Vykmanovská hornatina (Klínovec, 1244 m)
Českohamerská hornatina (Hájský kopec, 989 m)
Bublavská vrchovina (Počátecký vrch, 819 m)
Olovská vrchovina (Vysoká Jedle, 735 m)
Nejdecká vrchovina (Jedlovník, 720 m)
nečlení se (K Rozhledně, 625 m)
Vejprtská vrchovina (Velký Špičák, 965 m)
Jelenohorská vrchovina (Jelení hora, 994 m)
Přísečnická kotlina (835 m)
Měděnecká hornatina (Mědník, 910 m)
Novodomská hornatina (bezejmenný, 852 m)
Načetínská vrchovina (Čihadlo, 842 m)
Brandovská vrchovina (Kamenný vrch, 842 m)
Mezihořská hornatina (Medvědí skála, 924 m)
nečlení se (Mračný vrch, 852 m)
Moldavská vrchovina (Jestřabí vrch, 878 m)
Mezibořská hornatina (Loučná, 956 m)
Novoměstská hornatina (Vlčí hora, 890 m)
nečlení se (Pramenáč, 909 m)
Telnická hornatina (Rudný vrch, 796 m)
Petrovická vrchovina (Špičák, 723 m)
Místecká vrchovina (Pavlovský Špičák, 695 m)
Březenecká vrchovina (Jedlina, 677 m)

Vrcholy

Reference

  • Demek, Mackovčin 2006, s. 81
  • Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Praha : Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Klínovecká hornatina, s. 223. Dále jen Demek, Mackovčin 2006.
  • CENIA. Geomorfologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE, [cit. 2016-08-12]. Dostupné online.
Štítky: ,