Kostel Božího Těla v Bludově

Kostel Božího Těla
Kostel v roce 2008
Kostel v roce 2008
Místo
Stát Česká republika
Obec Bludov
Zeměpisné souřadnice 49°58′8,2″ s. š., 16°55′10,3″ v. d.
Základní informace
Náboženství křesťanství
Církev římskokatolická
Provincie moravská
Diecéze Olomouc
Děkanát Šumperk
Farnost Bludov
Status poutní kostel
Architektonický popis
Stavební sloh baroko
Výstavba přestavba 1724
Specifikace
Stavební materiál zděný
Odkazy
Kód památky 30701/8-839 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Kostel Božího Těla v Bludově je poutní kostel, ležící na západních svazích kopce Háj (=Senová) mezi Bludovem a Hrabenovem. V dnešní podobě je výsledkem barokní přestavby středověkého kostela snad ze 14. století.[1]

Historie

Na místě je poutní kostel připomínán již v roce 1553. Dnešní kostel byl vystavěn roku 1724 na jeho místě. V roce 1835 byla doplněna částečně zřícená klenba, poté přistavěna sakristie s obytnou místností v patře.[2]

Legenda o založení

Dle pověsti šla selka ze svatého přijímání v Šumperku k sobě domů do Hrabenova a nesla si sebou hostii, kterou nespolkla, ale vyplivla do modlitební knížku a hodlala ji přidat krávě do krmení, aby více dojila. V místě dnešního Kostela Božího Těla hostii vytrousila. Té se ujaly divoké včely, odnesly ji do svého hnízda a vybudovaly kolem ní voskovou monstranci. Jako reakce na tento zázrak byl vybudován poutní kostelík.[3]
Jiná verze pověsti mluví o tom, že ovdovělý chalupář Kuneš v místě dnešního Kostelíčka našel ve sněhových závějích zraněného statkáře z Hrabenova. Místo toho, aby mu pomohl, obral jej o váček v penězi a nechal v zimě zemřít. Výčitky svědomí ho donutili jít ke zpovědi do kostela v Šumperku, po níž šel na mši svatou. Kvůli svému hříchu se cítil nehoden přijmout hostii, proto ji vyplivnul do modlitební knížky a cestou domů je vytrousil. Divoké včely se hostie ujaly, odnesly ji do hnízda a udělali kolem ní voskovou monstranci.[4]
Násilnější verze obou pověstí mluví o tom, že jak lakotná selka, tak Kuneš byly na místě Kostela Božího Těla včelami ubodáni, což měla být forma božího trestu.

Poutě a využití kostela

Poutě ke kostelu jsou prokázány již v roce 1583. Nový impulz dostaly po epidemii cholery, na kterou v roce 1855 zemřelo v Bludově na 180 lidí. Bludovští se tehdy veřejně a slavnostně zavázali, že budou konat velké poutě v den svátku světce, kdy cholera ustane. K tomu došlo 4. září, v den svaté Rosálie, ochránkyně proti moru. Mimo to se dnes konají poutě také o svátku Božího Těla a mše o Silvestrovské noci.[3]

Popis stavby

Orientovaná podélná jednolodní stavba s projmutě odstupněným, segmentově ukončeným kněžištěm. Loď obdélného půdorysu. Hladké fasády prolomeny okny s půlkruhovým záklenkem.[2]

Interiér

Kněžiště je zaklenuto křížovou klenbou s trojbokým lunetovým závěrem, loď krátkým úsekem valené klenby a dvěma ůpoli pruské klenby, spočívající na přízedních pilířích završených římsou. V západní části lodi je hudební kruchta.[2]

Zařízení

Nad hlavním oltářem zřejmě barokní obraz znázorňující oslavu eucharistie; v lodi dvojice protějškových oltářů barokních tvarů z počátku 19. století s obrazy sv. Dominika (Josef Rotter, 1832 a sv. Jana Nepomuckého (neznámý malíř, přibližně stejná doba).[2]

Okolí kostela

V okolí kostela se nachází několik dalších, památkově chráněných objektů:[5] [6]
  • Kaple Panny Marie – stavba z roku 1905 s pramenem
  • Boží muka – sloupková boží muka datovaná do roku 1683; kamenný toskánský sloup nese hranolovitou kaplici s mělkými vpadlými výplněmi; ve vrcholu je kovaný kříž;[2]
  • Stonův kříž – drobná kamenická práce z roku 1843 s reliéfy sv. Josefa a sv. Rocha
  • Křížová cesta v podobě kamenných kapliček s nikou, ve kterých býval obrázek malovaný na plechu, později na jiném podkladu. Zastavení stojí v kruhu kolem centrální kaple.

Galerie

  • Kaple Panny Marie Lourdské
  • Barokní boží muka
  • Kříž u poutního kostela
  • Areál poutního kostela

Reference

  • MELZER, M.; SCHULZ, J. a kol.. Vlastivěda šumperského okresu. Šumperk : OÚ Šumperk a OVM Šumperk, 1993. ISBN 80-85083-02-7.
  • SAMEK, B.. Umělecké památky Moravy a Slezska 1. A—I. Praha : Academia, 1994. ISBN 80-200-0474-2.
  • PERŮTKA, M. (red.). Seznam nemovitých kulturních památek okresu Šumperk. Olomouc : Památkový ústav v Olomouci a OÚ Šumperk, 1994. ISBN 80-901473-5-6.

Externí odkazy

Štítky: , ,