- 1 Historie
- 2 Po roce 1945
- 3 Odkazy
- 3.1 Reference
- 3.2 Literatura
- 3.3 Externí odkazy
Historie
Již podle
první písemné zmínky o Svébořicích z roku
1325 zde stával
farní kostel. V letech
1679 až
1681 jej nechal majitel
mimoňského panství Jan Ignác Dominik Putz z Adlersthurnu přestavět.
Chrámová loď byla v roce
1864 znovu vybudována stavitelem Wünschem v pseudorománském slohu, zatímco
kněžiště upravené jako
loretánská kaple zůstalo při těchto úpravách zachováno. Vnitřní zařízení bylo
rokokové a pseudorománské. Ke kostelu vedla z Mimoně
poutní cesta s patnácti výklenkovými
kaplemi, v nichž byla vyobrazena
růžencová
tajemství. Kapličky byly do roku 1777 zachovány ke svému původním
určení, dvanáctou v pořadí však nechal hrabě Hartig odstranit a na jejím
místě nechal na vlastní náklady postavit kostelík zasvěcený
Nanebevstoupení Ježíše Krista. Kostelík měl vlastní zvon, který byl v
letech 1. světové války snesen a roku 1928 nahrazen novým. Z původní
cesty se dochovala jediná kaple, v pořadí šestá, která byla roku 2005
opravena.
[1][2] Dochovalo se též torzo třetí kaple na východním okraji Mimoně
[3] a zbytky čtvrté a páté kaple. Od rybníka, který byl roku
1927 upraven jako koupaliště s provozem lodiček, vedla cesta ke kostelu po schodech lemovaných dodnes existující
lipovou alejí.
Loretánská kaple
Roku
1679 dal majitel mimoňského panství Jan Ignác Putz z Adlersthurnu
přestavět chór kostela na loretánskou kapli. Kaple byla včleněna do
nízké věže s bání a tvořila závěr kostela. Do interiéru kaple sklenuté
valenou klenbou se otevíral triumfální oblouk. Horizontálně profilovaná
římsa členila povrch stěn i klenby. Soška Černé Matky Boží Loretánské
stála před oltářním obrazem Nanebevzetí Panny Marie.
[4] Santa Casa zanikla po roce 1960 při likvidaci obce. Kdysi hojně uctívaná socha
Panny Marie Loretánské z hlavního
oltáře byla přenesena do
kostela svatého Petra a Pavla v Mimoni.
Po roce 1945
Po
odsunu Němců nebyla tato převážně
německá vesnice již dosídlena a její území se stalo součástí
vojenského výcvikového prostoru Ralsko. Podle některých zdrojů byl kostel v březnu
1948
navrtán na třech místech a vyhozen do povětří s tím, že zbytky zdiva
rozstřílela armáda, jiné prameny považují za pravděpodobnější likvidaci
kostela až v pozdější době.
[5] Ze svébořického kostela zůstaly dnes jen rozvaliny.
Odkazy
Reference
-
BUKOVSKÝ,
Jan. Loretánské kaple v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha:
Libri, 2000. s. 80.
Literatura
- ČECHURA, Martin. Zaniklé kostely Čech. 1. vyd. Praha: Libri, 2012. 344 s. ISBN 978-80-7277-507-1.
- BUKOVSKÝ, Jan. Loretánské kaple v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. s. 145. ISBN 80-7277-015-2. S. 26, 30, 80, 102, 149.
Externí odkazy