Encyklopedie České republiky: Kyjovská pahorkatina

Kyjovská pahorkatina
Babí lom, pohled z Bukovanského mlýna

Nejvyšší bod	Babí lom (417 m n. m.)
Rozloha	482 km²
Střední výška	235,2 m n. m.

Nadřazená jednotka	Středomoravské Karpaty
Sousední jednotky	Chřiby, Ždánický les, Dolnomoravský úval
Podřazené jednotky	Kudlovická pahorkatina, Mutěnická pahorkatina, Vážanská vrchovina, Věteřovská vrchovina

Světadíl	Evropa
Stát	Česká republika
Souřadnice	48°59′ s. š., 17°5′17″ v. d.

Vnější Západní Karpaty, Kyjovská pahorkatina vyznačena červeným polem

Kyjovská pahorkatina má členitý pahorkatinný až vrchovinný ráz. Její rozloha je 482 km², nejvyšším vrcholem Babí lom 417 m n.m., střední výška 235 m n. m. a střední sklon 3°30'. Na seveozápadě sousedí s Ždánickým lesem, na severovýchodě s Chřiby a na jihu s Dolnomoravským úvalem.

Obsah

1 Geomorfologie
2 Geologie
3 Těžba nerostných surovin
- 3.1 Těžba lignitu
- 3.2 Těžba ropy a zemního plynu
4 Hydrologie
5 Klima a vegetační stupně
6 Zemědělství a lesnictví
7 Ochrana přírody
8 Odkazy
- 8.1 Reference
- 8.2 Literatura
- 8.3 Externí odkazy

Geomorfologie

Geomorfologický celek Kyjovská pahorkatina je částí geomorfologické oblasti Středomoravských Karpat, které jsou částí geomorfologické subprovincie Vnější Západní Karpaty.
Dělí se na čtyři geomorfologické podcelky:

Geologie

Podloží je různorodé, v severní části je převážně tvořeno paleogénními jílovci a pískovci račanské jednotky magurské skpiny příkrovů, v západní a jihozápadní části paleogénními jílovci a pískovci ždánické jednotky vnější skupiny příkrovů. V jižní části, hlavně na hranicích s Dolnomoravským úvalem, je tvořeno především sarmatskými a pannonskými sedimenty vídeňské pánve.
Nadloží je tvořeno spraší a sprašovými hlínami. Dna údolí jsou tvořeny fluviálními a delovfluviálními písčitohlinitými sedimenty.

Těžba nerostných surovin

Těžba lignitu

V minulosti, od roku 1824 až do 90. let 20. století, se v Kyjovské pahorkatině, kde se nachází kyjovská sloj jihomoravské lignitové pánve těžil lignit. Sloj je 15 km dlouhá a 4 km široká, její mocnost je 3–6 m. V některých částech byl lignit vytěžen malodoly již na konci 19. století.^[1]
Důl Julius u Šardic byl otevřen roku 1911, začátkem 40. let 20. století byla roční produkce 55 000 tun lignitu, v roce 1960 byl přejmenován na Důl 9. května. Do června roku 1978, kdy byl uzavřen, se v něm vytěžilo celkem 3 689 200 tun lignitu.^[2]
Důl Dukla u Šardic byl otevřen roku 1965, 9. června roku 1970 zde po průtrži mračen došlo k zaplavení dolu, což si vyžádalo 34 obětí. Důl byl uzavřen v 21. prosince 1992 při roční průměrné produkci 550 000–600 000 tun lignitu.^[3]^[4]

Těžba ropy a zemního plynu

V jižni části Kyjovské pahorkatiny u obcí Starý Poddvorov, Nový Poddvorov a Dolní Dunajovice se těží ropa a zemní plyn.

Hydrologie

Celá oblast je odvoňována Kyjovkou, Trkmankou, Dlouhou řekou a Salaškou, které se vlévají do Dyje a Moravy.
Ještě do poloviny 19. století se zde nacházela jezera ledovcového původu, Kobylské a Čejčské jezero. Postupně se zanášela sedimenty a v první polovině 19. století byla uměle vysušena a přeměněna na ornou půdu.

Klima a vegetační stupně

Kyjovska pahorkatina klimatologicky patří k teplé oblasti.^[5]
Oblast leží v 1. a ve 2. vegetačním stupni.^[6]

Zemědělství a lesnictví

V Kyjovské pahorkatině se daří vinohradnictví a sadařství teplomilných druhů, jako jsou meruňky a broskvoně, lze zde nalézt i oskeruše.
Lesy jsou většinou dubové pařeziny, přirozené dubohabřiny nebo borové porosty s dubem.
Místy se vyskytují stepní trávníky