Loučenská hornatina

Loučenská hornatina
Přírodní park Loučenská hornatina u Háje u Duchcova
Nejvyšší bod	Jelení hora (994 m n. m.)
Rozloha	805 km²
Nadřazená jednotka	Krušné hory
Sousední jednotky	Klínovecká hornatina Děčínské stěny Chomutovsko-teplická pánev Doupovské hory
Podřazené jednotky	Přísečnická hornatina Bolebořská vrchovina Rudolická hornatina Novoveská hornatina Flájská hornatina Cínovecká hornatina Nakléřovská vrchovina
Světadíl	Evropa
Stát	Česká republika
Horniny	fylit, svor, pararula, ortorula, žula, ryolit, ignimbrit
Povodí	v ČR: Bílina, Ohře → Labe
Souřadnice	50°35′8″ s. š., 13°28′11″ v. d.

Loučenská hornatina je jeden ze dvou geomorfologických podcelků Krušných hor. Její severní hranice sleduje hranici s Německem, na jihu je oddělena od prostoru Podkrušnohorských pánví tzv. Krušnohorským zlomem. Na západě hraničí s Klínoveckou hornatinou, přibližně v linii Perštejn – České Hamry a na východě končí Nakléřovským průsmykem, který ji odděluje od Děčínské vrchoviny.
Zatímco jižní svahy pokrývají především zachovalé bučiny, smrkové porosty na hřebenu vinou neúnosného emisního zatížení z elektráren v podhůří většinou odumřely. Nyní probíhá jejich nákladná obnova. Důležitou složku zdejší přírody tvoří rašeliniště vrchovištního typu (např. NPR Novodomské rašeliniště).

Vrcholy

Pro Loučenskou hornatinu je charakteristické, že žádný z vrcholů již nepřesahuje 1000 m n. m. Nejvyšším vrcholem je Jelení hora (994 m),[1] ale pojmenována byla podle Loučná (956 m). Další významné body: Medvědí skála (924 m), Jedlová (853 m), Střelná (868 m), Stropník (856 m), Bouřňák (869 m), Pramenáč (909 m), Komáří hůrka (808 m) a Špičák u Krásného Lesa (723 m). Celá hornatina má podobu náhorní plošiny, nad níž vystupují ojedinělé vrcholy, a od pánve je oddělená výrazným svahem, dosahujícím místy až 500 metrového převýšení.

Geomorfologické členění

Loučenská hornatina (v členění Jaromíra Demka označená jako IIIA-2B) se dělí na okrsky pojmenované podle sídelních útvarů:

1. Přísečnická hornatina
2. Rudolická hornatina
3. Novoveská vrchovina
4. Flájská hornatina
5. Cínovecká hornatina
6. Nakléřovská vrchovina
7. Bolebořská vrchovina
   

Podrobné dělení včetně podokrsků je vidět v následující tabulce:

Geomorfologické členění Krušných hor
ČESKÁ VYSOČINA • Krušnohorská subprovincie • Krušnohorská hornatina
KLÍNOVECKÁ HORNATINA	Přebuzská hornatina	Rolavská vrchovina (Jeřábí vrch, 965 m) Kraslická hornatina (Špičák, 991 m) Hamerská hornatina (Tisovský vrch, 977 m) Zaječická hornatina (Zaječí hora, 1010 m)
	Jáchymovská hornatina	Božídarská hornatina (Tetřeví hora, 1006 m) Abertamská hornatina (Božídarský Špičák, 1115 m) Vykmanovská hornatina (Klínovec, 1244 m) Českohamerská hornatina (Hájský kopec, 989 m)
	Jindřichovická vrchovina	Bublavská vrchovina (Počátecký vrch, 819 m) Olovská vrchovina (Vysoká Jedle, 735 m) Nejdecká vrchovina (Jedlovník, 720 m)
	Krajkovská pahorkatina	nečlení se (K Rozhledně, 625 m)
LOUČENSKÁ HORNATINA	Přísečnická hornatina	Vejprtská vrchovina (Velký Špičák, 965 m) Jelenohorská vrchovina (Jelení hora, 994 m) Přísečnická kotlina (835 m) Měděnecká hornatina (Mědník, 910 m) Novodomská hornatina (bezejmenný, 852 m)
	Rudolická hornatina	Načetínská vrchovina (Čihadlo, 842 m) Brandovská vrchovina (Kamenný vrch, 842 m) Mezihořská hornatina (Medvědí skála, 924 m)
	Novoveská hornatina	nečlení se (Mračný vrch, 852 m)
	Flájská hornatina	Moldavská vrchovina (Jestřabí vrch, 878 m) Mezibořská hornatina (Loučná, 956 m) Novoměstská hornatina (Vlčí hora, 890 m)
	Cínovecká hornatina	nečlení se (Pramenáč, 909 m)
	Nakléřovská vrchovina	Telnická hornatina (Rudný vrch, 796 m) Petrovická vrchovina (Špičák, 723 m)
	Bolebořská vrchovina	Místecká vrchovina (Pavlovský Špičák, 695 m) Březenecká vrchovina (Jedlina, 677 m)
PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Podokrsek • (vrchol)

Reference

• BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha : Academia, 2012. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola IIIA-2B Loučenská hornatina, s. 116–117.