Klášter Osek | |
Klášter z hlavní ulice |
|
Místo | Osek |
---|---|
Souřadnice | 50°37′15″ s. š., 13°41′37″ v. d. |
Kód památky | 42489/5-2722 (PkMnMISSezObr) |
Řád | cisterciácký |
Založení | 1199 |
Mateřský klášter | Waldsassen |
Dceřiný klášter | Nížkov |
Obsah
- 1 Historie
- 1.1 Dvojí založení kláštera
- 1.2 Na území Rýzmburků
- 1.3 Klášter královský
- 1.4 Situace po II. světové válce
- 1.5 Bývalé farnosti kláštera
- 2 Současnost kláštera
- 3 Popis kláštera
- 3.1 Klášterní věž
- 3.2 Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie
- 3.3 Budovy konventu
- 3.4 Hospodářské budovy
- 4 Zajímavost
- 5 Další fotografie
- 6 Odkazy
- 6.1 Reference
- 6.2 Literatura
- 6.3 Související články
- 6.4 Externí odkazy
Historie
Dvojí založení kláštera
Prvním zakladatelem kláštera byl jistý Milhošť, který ke konci 12. století oslovil bavorský klášter Waldsassen a mnichům nabídl statek Mašťov. Vše nasvědčuje tomu, že Milhošť nadále pobíral část výnosu z klášterního zboží a po šesti letech nešťastné mnichy z Mašťova vyhnal. Vyhnancům poskytl azyl Slávek z rodu Hrabišiců (nejvyšší komorník krále Přemysla Otakara I.) a cca roku 1198 je usadil ve svém Oseku. Postupem času Slávkovi potomci Osek zcela přenechali mnišskému řádu a přestěhovali se na nově vybudovaný hrad Rýzmburk. Ochranu oseckému klášteru přislíbil i sám panovník Přemysl Otakar I. a papež Inocenc III.- Posloupnost
Citeaux – Morimond – Kamp – Volkenroda – Waldsassen – Mašťov/Osek
Na území Rýzmburků
Klášter královský
Jan Lucemburský na základě již předchozích panovnických snah učinil osecký klášter klášterem královským a až do husitských válek se cisterciákům dařilo zachovat majetek a klid na svém území. V červenci roku 1421 husitská vojska Pražanů klášter dobyla a vypálila. Mniši naštěstí situaci předvídali a včas vyhledali útočiště v míšeňském klášteře Altzella.Pokračováním kláštera byl návrat cisterciáků zhruba v polovině 15. století. Šlo o období permanentních problémů, které se stupňovaly. V roce 1579 zemřel opat Baltazar a administrátorem kláštera se stal Ondřej Wiedemann, opat v Sedleci a na Zbraslavi.. O rok později bylo osecké opatství zrušno papežem na návrh Rudolfa II. a jeho majetek přešel do správy pražské arcibiskupské konsistoře. Osečtí mniši byli nuceni odejít na Zbraslav. Arcibiskup Karel z Lamberka si klášter velmi oblíbil a často a rád v něm pobýval. Dokonce se pokusil jej natrvalo přičlenit k arcibiskupským majetkům. Dokonce za tím účelem nechal zničit klášterní archiv, dokumentující co všechno si mohou cisterciáci v případě obnovy kláštera nárokovat. Jednomu z klášterních písařů se povedlo uchránit před spálením tzv. Codex Damascus, tedy rukopisný kopiář všech pro klášter důležitých listin. Takže Lamberkova snaha vyšla naprázdno.
K obnově klášterního života v Oseku došlo až v roce 1626, o což se velmi přičinil pražský arcibiskup Jan Lohelius. Ten byl mimo jiné veden snahou odčinit barbarský přístup svého předchůdce Karla z Lamberka. K volbě nového opata mohlo být přikročeno až v roce 1650.[1] U kostela Nanebevzetí Panny Marie byla v letech 1726–1732 uspořádána terasovitá zahrada s plastikami I. Reichmana a vybudován i barokní pavilon.
Areál velkoryse přestavěl Octavio Broggio. Za josefinských reforem hrozilo klášteru zrušení, tehdejší opat Mauritius Elbel však dokázal fungování kláštera uhájit. Za opatů Elbela a Venusiho také došlo k některým dalším úpravám v areálu kláštera (opat Elbel dal např. vymalovat do současné podoby velký sál v opatství), k rozšiřování klášterních sbírek a podporování vědecké práce členů konventu. V klášteře tehdy působila celá řada hudebně nadaných mnichů. Například Jakob Trautzl, Nivard Sommer či Joachim Cron. Za opata Zahrádky byla obnovena klášterní nemocnice.
Situace po II. světové válce
P. Mickel po roce 1948 působil ve farnostech Vtelno, Vysočany a Židovice a později v Hrobu. V 60. letech byl několik let ve vězení, a na sklonku života byl opět administrátorem farnosti Vtelno. Zemřel v roce 1980.
Do oseckého kláštera byli v roce 1946 na základě dohody cisterciáků a diecéze povoláni salesiáni. Cisterciáci, většinou německé národnosti, byli postupně odsunuti do Německa. Salesiáni (kněží, klerici, asistenti a koadjutoři) zde působili jako kaplani v duchovní správě, především na inkorporovaných cisterciáckých farách. Současně však zde založili pro celou českomoravskou salesiánskou inspektorii institutum theologicum pro vlastní bohoslovce, jejichž počet brzy přesáhl 45. V roce 1950 pak jejich činnost v Oseku z důvodu zákazu v rámci Akce K skončila a oseckému klášteru nastala další etapa vývoje, protože zde byl zřízen internační tábor pro řeholníky.
Později zde byly internovány řeholní sestry. Některé jsou pochovány na oseckém hřbitově. Sestry zde ještě v 90. letech chvíli žily, ač do kláštera se již vrátili opět cisterciáci.
Bývalé farnosti kláštera
Klášter měl své inkorporované farnosti, v nichž už dnes cisterciáčtí kněží nepůsobí. Byly to:- Hrob (dnes spravováno diecézním knězem)
- Jeníkov u Duchcova (dnes spravováno diecézním knězem)
- Jenišův Újezd (farnost zanikla kvůli těžbě uhlí)
- Mariánské Radčice (dnes spravováno diecézním knězem, filiálka Libkovice zanikla kvůli těžbě uhlí)
- Vysočany (k 1. ledna 2013 zanikla sloučením s farností Údlice-Přečaply[3])
- Vtelno u Mostu (dnes spravováno diecézním knězem)
Současnost kláštera
Po roce 1990 se začalo s obnovou cisterciáckého působení v klášteře. Postupně se zde vystřídalo několik řeholníků a řeholních kandidátů. V roce 2007 bylo v opatském kostele poprvé po několika desetiletích udíleno kněžské svěcení. V roce 2008 tvořili komunitu dva cisterciáci – opat Jindřich Bernhard Thebes O. Cist. a P. Charbel J. Schubert O.Cist. Od září 2008 se opat přestěhoval do hospicu Goppeln v Německu, kde 27. března 2010 zemřel, a P. Charbel byl přemístěn do jednoho z klášterů v Rakousku. V současné době tedy není v klášteře mnišská komunita, funguje pouze společenství oblátů kláštera.Na přelomu let 2013/2014 byl klášter svěřen řádem do užívání litoměřické diecéze s tím, že se do něj mohou mniši kdykoliv vrátit.[4]
Popis kláštera
Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte. |
Klášterní věž
Hodinová věž stojí proti hlavnímu vstupu do kláštera. V patře nad hodinami se na dřevěné konstrukci, která byla před nedávnem restaurována firmou Perner, nachází celkem čtyři zvony, přičemž každý byl vyroben jiným zvonařem:- zvon z r. 1640 od Zachariáše Hilgera,
- zvon z r. 1657 od Melichara Michelina,
- zvon z r. 1673 od Mikuláše Löwa,
- zvon z r. 1720 od Jana Gaua.
Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie
- Podrobnější informace naleznete v článku Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Osek).
Budovy konventu
Budovy konventu jsou rozděleny na Starý konvent a Nový konvent. Starý konvent byl vybudován v letech 1225–1250. Je tvořen gotickou kapitulní síní a křížovou chodbou se studniční kaplí. V kapitulní síni je dochován unikátní gotický kamenný otáčecí pulpit. Nový konvent byl vybudován v letech 1705–1708. V 1. patře se nachází bohatě zdobený slavnostní sál. K Novému konventu přiléhá zahrada s gloriety.Hospodářské budovy
Vstupní část kláštera souvisí s hospodářskými budovami, které zahrnují tzv. "Panský dům" (zde zřejmě v minulosti sídlila klášterní hospodářská správa), někdejší stáje a dílny a klášterní pivovar. Ten byl obnoven v roce 2014 a zde uvařené pivo je dodáváno do pohostinství v Oseku a v blízkém okolí. Vedle "Panského domu" se rovněž nachází kaple sv. Kateřiny a Barbory, původně součást klášterního špitálu.Zajímavost
- Motiv kláštera Osek se objevil na české poštovní známce 22. března 2006 s katalogovým číslem 471 a nominální hodnotou 12 Kč.
- Osecký klášter byl správcem a donátorem kaplí zaniklé poutní cesty z Libkovic do Mariánských Radčic, založené roku 1725.
Další fotografie
Odkazy
Reference
-
VLČEK, Pavel; SOMMER, Petr; FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie českých klášterů. Praha : Libri, 1997. 784 s. ISBN 80-85983-17-6. S. 21 a 404.
-
KONOPÍK, Petr: Cisterciáci a osecký klášter ve 20. století (dostupné online)
-
Acta Curiae Episcopalis Litomericensis. Litoměřice : Biskupství litoměřické, 2013. 18 s. Kapitola 20. Sloučení farností, s. 16-17.
-
viz O.Cist. Nachrichten (německy, dostupné online)
Literatura
- FEUERBACH, Mario: Das Zisterzienserkloster Ossegg. Baugeschichte und Baugestalt von der Gründung 1196 bis in das Jahr 1691, Aachen 2009. ISBN 978-3-8107-9306-5.
- FEUERBACH, Mario: Das Kloster Osek, der Wallfahrtsort Mariánské Radčice und die Zisterzienser. Klášter Osek, Poutní Místo Mariánské Radčice a Cisterciáci, Litvínov 2012. ISBN 978-80-7382-151-7.
- Mario Feuerbach: Die Maßwerkfenster des gotischen Kreuzganges im Zisterzienserkloster Ossegg (Nordböhmen). In: Monumenta Misnensia. Jahrbuch für Dom und Albrechtsburg zu Meißen, Jg. 12 (2015), ISBN 978-3-9812406-4-1, S. 54–68.
- Mario Feuerbach: Das Zisterzienserkloster Ossegg (Osek) und sein Wallfahrtsort Maria Ratschitz (Mariánské Radčice) in der Zeit der Gegenreformation. Eine römisch-katholische Antwort auf Luthers Lehren. In: Marco Bogade (Hg.): Transregionalität in Kult und Kultur. Bayern, Böhmen und Schlesien zur Zeit der Gegenreformation. Böhlau, Köln/Weimar/Wien 2016, ISBN 978-3-412-50132-7, S. 263–272.
- HORYNA, Mojmír (ed.): Oktavián Broggio 1670–1742. Katalog výstavy Severočeské galerie výtvarného umění v Litoměřicích, 11. června 1992 - 13. září 1992. Praha 1992
- JEŽKOVÁ, Alena: Tichá srdce, kláštery a jejich lidé, Praha 2013, ISBN 978-80-7252-436-5
- KRAFT, Vladimír: Život oseckého kláštera v politických proměnách 20. století, bakalářská práce, FF UJEP, Ústí nad Labem 2010
- PREISS, Pavel: Václav Vavřinec Reiner: Dílo, život a doba malíře českého baroka. Praha 2013, 133-165
- STEHLÍKOVÁ, Dana(ed.): 800 let kláštera v Oseku (1196–1996). Katalog výstavy Opatství cisterciáků v Oseku, 25. května 1996 - 20. října 1996. Unicornis Praha 1996
- TYLOVÁ, Kateřina: Kulturně historické dědictví kláštera cisterciáků v Oseku, bakalářská práce, PedF UK, Praha 2013
- WOLF, Jiří: Mor na Teplicku v roce 1680 ve zprávách oseckých cisterciáků, Praha 2003
- CHARVÁTOVÁ, Kateřina. Dějiny cisterckého řádu v Čechách 1142-1420. Praha : Nakladatelství Karolinum, 2013. 482 s. ISBN 978-80-246-2200-2.
Související články
- Seznam opatů cisterciáckého kláštera v Oseku
- Římskokatolická farnost-děkanství Osek u Duchcova
- Římskokatolická farnost Mariánské Radčice
- Škrle (zámek)
- Malachiáš Welcker
- Jindřich Bernhard Thebes
- Klášter Raitenhaslach