Rychlebské hory

Rychlebské hory
Góry Złote
Przełęcz Lądecka z polské strany
Przełęcz Lądecka z polské strany
Nejvyšší bod Smrk (1126 m n. m.)
Délka 30 km
Rozloha 276 km² (na území České republiky)
Střední výška 644,7 m n. m.
Nadřazená jednotka Jesenická oblast
Sousední
jednotky		 Králický Sněžník, Kotlina Kłodzka, Góry Bardzkie, Zlatohorská vrchovina, Hrubý Jeseník, Hanušovická vrchovina
Podřazené
jednotky		 Hornolipovská hornatina, Travenská hornatina, Sokolský hřbet
Světadíl Evropa
Stát Česko Česká republika, Polsko Polsko
Rychlebske hory CZ I4C-5.png
Povodí Morava, Nysa Kłodzka
Souřadnice 50°15′ s. š., 17°0′ v. d.
Rychlebské hory (též Rychleby, dříve Rychlebské pohoří, polsky Góry Złote, německy Reichensteiner Gebirge) jsou geomorfologický celek, jedno z nejopuštěnějších pohoří v ČR. Mnoho obcí a sídel zde zaniklo odsunem původního německého obyvatelstva po druhé světové válce.
Svůj název získaly podle polského města Złoty Stok („zlatý svah“), původně německy Reichenstein, česky Rychleby, které sousedí přes státní hranici s Bílou Vodou.

Poloha v Jesenické oblasti (■)

Rychlebské hory v rámci Polska

Obsah

  • 1 Poloha
  • 2 Horopis
  • 3 Turistika
  • 4 Fauna
  • 5 Reference
  • 6 Externí odkazy

Poloha

Nacházejí se v Javornickém výběžku, severozápadně od města Jeseníku. Pohoří se táhne mezi Bílou Vodou v samé špici výběžku a Ostružnou na jihu v délce 30 km. Je hraničním pohořím jednak mezi Českou republikou a Polskem a zároveň i mezi historickými zeměmi Slezskem a Kladskem (před r. 1742 Čechami). Pohoří je odděleno Kladským sedlem od masívu Králického Sněžníku a Ramzovským sedlem od Hrubého Jeseníku. Na SZ Przełęcz Kłodzka odděluje Rychlebské hory od Bardzkých hor (pl. Góry Bardzkie).
V horách se nacházejí obce Nové Vilémovice a Travná, s poutním kostelem a hraničním přechodem do Polska.

Horopis

Nejvyšší horou Rychleb je Smrk (1126 m n. m.), nacházející se blízko historického trojmezí Moravy, Slezska a Kladska. Druhou nejvyšší horou je Travná hora (1125 m n. m.) nacházející se 3 km severozápadně od Ostružné, třetí je Polská hora (1106 m n. m.) vzdálená 8 km severozápadně od Ramzové. Celkem je na české straně Rychlebských hor 17 tisícovek, soustředěných v Hornolipovské hornatině v jižní části pohoří.
Hřebeny Rychleb mají poměrně mělká sedla, kromě Smrku mají prominenci (převýšení od sedla) nad 50 m jen Polská hora a Studený. Téměř polovina tisícovek má naopak prominenci pod 15 metrů a jsou tedy jen vedlejšími vrcholy.
Podrobný seznam hor a kopců obsahuje Seznam vrcholů v Rychlebských horách.
Geomorfologické členění české části Rychlebských hor zobrazuje následující tabulka:

Turistika

Mezi turisticky nejatraktivnější části patří jih pohoří, kde se nalézají horská střediska Ostružná, Ramzová a Petříkov. Oblíbeným cílem pěších turistů, běžkařů i cyklistů je chata Paprsek. V podhůří je několik lomů nerostných surovin – vápence, žuly a grafitu. Známé jsou také Nýznerovské vodopády, zřícenina hradu Rychleby, rozhledna na Borůvkové hoře či Šafářova skála.
V roce 2009 vznikla u Černé Vody síť singltreků Rychlebské stezky, speciálně upravených úzkých lesních cest pro zábavnou jízdu na horském kole. Celková délka těchto stezek je několik desítek kilometrů.

Fauna

Co se týče obratlovců a savců, běžný je výskyt srnce obecného, jelena lesního, rysa ostrovida či lišky obecné. Bohatý podrost a dostatek příležitostí k bahenním koupelím přeje také praseti divokému.
Pohyb velkých šelem jako je např. medvěd je velice vzácný, nicméně v nedávné době byl pomocí fotopastí zachycen pohyb minimálně jednoho dospělého vlka. Tento druh šelmy se sem navrátil po 70 letech, kdy byl lidmi vyhnán. Návrat vypovídá o opuštěném a odlehlém charakteru Rychlebských hor.
Hmyz je nejvíce zastoupen plošticemi, rovnokřídlými, ovádovitými a význačný je i výskyt velkých lesních mravenců.[1]

Borůvková hora

Vrchol Polské hory

Zřícenina hradu Rychleby

Stříbrný potok



Reference

  • Rychlebské hory: Sborník prací o přírodních poměrech. 1.. vyd. Ostrava : Krajské nakladatelství v Ostravě, 1959. 328 s.
 

Externí odkazy


Štítky: ,