Kaple svaté Anny ve Studénce-Butovicích
|
|
Místo
|
|
---|---|
Stát |
Česká republika |
Historická
země |
Slezsko |
okres |
Nový
Jičín |
Obec |
Studénka |
Zeměpisné
souřadnice |
49°43′2,27″
s. š., 18°2′4,97″ v. d. |
|
|
Základní informace
|
|
Náboženství |
křesťanství |
Církev |
římskokatolická |
Provincie |
moravská |
Diecéze |
ostravsko-opavská |
Děkanát |
Bílovec |
Farnost |
Studénka-Butovice |
Datum posvěcení |
4. listopadu 1852 / 26. července 1992 |
Světitel |
? / Josef
Hrdlička |
Status |
poutní kaple |
Užívání |
příležitostné bohoslužby |
Architektonický popis
|
|
Výstavba |
1852 |
Specifikace
|
|
Umístění oltáře |
jihozápad |
Stavební materiál |
zděná |
Odkazy
|
|
Kód památky |
37447/8-2107 (PkMnMISSezObr) |
Podle záznamů prvního lokálního kaplana v Butovicích Josefa Nittmanna (1771–1807) dal původní dřevěnou kapli svaté Anny postavit kapli butovický fojt Jiří Butovský (Georg Budowsky) roku 1540 a její patrocinium zvolil podle své dcery Anny, provdané za významného novojičínského měšťana Ondřeje Řepu z Greifendorfu.[1][2] První přímý písemný doklad o kapli pochází až z roku 1670, kdy jsou již zaznamenány poutě k ní z Butovic i okolí.[3][4]
Ke vzniku kaple se váže pověst o tom, že na zde v křoví na místě, kde se hnízdily a skřehotaly straky, nalezl farář obraz svaté Anny a chtěl jej přenést do farního kostela, obraz se však vždy v noci zázračně vrátil na původní místo, až tam dal farář postavit kapli zasvěcenou svaté Anně.[5]
Původní kaple byla dřevěná a byla orientována; původní menší stavba stála na zahradě panského dvora a zřejmě po třicetileté válce byla rozšířena tak, že se z dosavadní stavby stalo kněžiště. Roku 1673 byla dokončena zděná věž.[6] Už v roce 1670 měla kaple vlastní bohoslužebné vybavení: uvádí se v ní oltář, zvonek ve vížce (roku 1672 dva), kalich a bohoslužebná roucha.[7] Od roku 1755 se na jejím oltáři nacházel obraz svaté Anny, svatého Jáchyma a svatého Jana Křtitele, věnovaný Augustinem Pfabem a přemalovaný roku 1867.[8]
V 18. století, když bylo v Butovicích obnoveno kaplanské místo (1733),[7] byl dřevěný farní kostel Všech svatých zchátralý a do postavení nového zděného kostela (1775–1781) se bohoslužby konaly v kapli svaté Anny.[1][9]Poblíž ní byla roku 1744 rovněž vybudována dřevěná kaplanka, která sloužila za příbytek místnímu knězi až do vybudování nové fary roku 1842.[7]
Po výstavbě nového kostela a zákazu poutí za josefinských reforem zůstala kaple neudržována, byla pro nebezpečnost zavřena a zapečetěna a po požáru, který se udál v roce 1843 a ohrozil blízký panský dvůr, prosadila vrchnost proti vůli obyvatel její stržení, ke kterému došlo 14. května 1844.[10] Obyvatelé však usilovali o její znovuzřízení a z iniciativy sedláka Andrease Mettnera a s povolením konzistoře a obce byla roku 1852 postavena nová, dosud stojící zděná budova.[8][1]
Kaple sloužila k příležitostným bohoslužbám a koncem 19. století byly obnoveny i poutě, k nimž roku 1895 byly poskytnuty i plnomocné odpustky.[8] Konec poutí znamenal odsun původního německého obyvatelstva Butovic roku 1946. Kaple svaté Anny byla používána jako smuteční síň pro nekatolické zemřelé; v té době bylo až na oltář odstraněno veškeré vybavení, částečně přenesené do farního kostela. K tomuto účelu se kaple přestala používat roku 1978 a nadále pustla.[11] K její rekonstrukci v letech 1990–1992 došlo z iniciativy potomků vysídlených butovických občanů. Wolfganga a Dorothey Lippertových, a s podporou místních občanů Lothara a Edith Kudlových a faráře ve Studénce Rudolfa Kopeckého k celkové opravě a novému vybavení kaple.[12] Na svátek svaté Anny (26. července) 1992 kapli vysvětil olomoucký světící biskup Josef Hrdlička.[12] V tento svátek se v kapli koná každoročně hojně navštěvovaná mše, kterou pořádá místní Charita; mezi její návštěvníky patří mimo jiné obyvatelé nedalekého charitního domova sv. Anny.[13] Od roku 2012 převzalo péči o kapli od dobrovolníků město Studénka.[14]
I tradiční pouť (posvícení, krmaš) v Butovicích se dodnes koná na svátek svaté Anny.[1]
Kaple svaté Anny je v dnešní podobě obdélníková stavba s půlkruhovým závěrem a sedlovou střechou, bez výrazných slohových rysů. Je omítnuta bíle, fasáda je hladká, průčelí má lizénový rámec a trojúhelníkový štít, střecha na obvodní zeď navazuje profilovanou římsou. Vstupní dveře i postranní okna jsou půlkruhově zaklenuty, dveře mají novodobé ozdobné kování a nad nimi je rovněž novodobý kovový letopočet stavby kaple (1852).[15][3]
Vnitřek kaple je zaklenut dvěma pruskými plackami na pasech a konchou. Omítka je prostá a bílá (fotograficky doložená původní výmalba kaple zanikla).[16][3] Po stranách kaple jsou dřevěné lavice, na obnoveném oltáři řešeném v bílé a zlaté barvě se nachází obraz svaté Anny samotřetí (tj. s Pannou Marií a Dítětem Ježíšem) od Elviry Goj.[17]
Dne 3. května 1958 byla Nohelova kaple prohlášena za kulturní památku č. 37447/8-2107.[18]
Galerie
-
Okolí kaple
-
Průčelí kaple
-
Pohled ze strany
-
Interiér kaple
-
Dveře kaple
Reference
- GAVENDOVÁ, Marcela; KOUBOVÁ, Marta. Kulturní památky okresu Nový Jičín. Ostrava : Okresní úřad Nový Jičín, Památkový ústav v Ostravě, 1996. 286 s. ISBN 80-85034-14-X. S. 203.
- ŠIKULOVÁ, Anna. Tradiční pouť Charity Studénka ke svaté Anně [online]. Studénka: Charita Studénka, 2012-08-11, [cit. 2013-08-31]. Dostupné online.
- Ústřední
seznam kulturních památek České republiky
[online]. Praha: Národní
památkový ústav, [cit. 2013-08-31]. Katalogové číslo
149363 : Kaple sv. Anny. Památkový
katalog. MonumNet: [1].
Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].