Moldanubický pluton (
německy
Moldanubischer Pluton) je
plutonický
komplex v oblasti
moldanubika.
Zaujímá území podkovovitého tvaru o celkové rozloze 6000 km²
(nejrozsáhlejší hercynský komplex
vyvřelých
hornin v
Českém
masívu), táhnoucí se od
Regensburgu
podél
Dunaje a od
něj stáčející se k severu až k
Pelhřimovu
a
Jihlavě.
Vznikl pravděpodobně v závěru
hercynského
vrásnění.
[1]
Je tvořen dvěma větvemi – česká větev (tzv. centrální
moldanubický pluton) se rozprostírá na východě moldanubika na
Českomoravské
vrchovině a bavorská (šumavská) větev je na jihu oblasti, na
Šumavě. Je
tvořen několika typy
granitu
až granodioritu (rastenberský, weinsberský, eisgarnský,
freistadtský, mauthausenský typ), dále křemenné
diority,
tonality a
durbachity.
V moldanubickém plutonu se nachází řada
žilných
ložisek barevných a vzácných kovů – četné jsou
křemenné
žíly se
zlatem na
Šumavě i v Pošumaví a rovněž žíly s křemeno-
karbonátovou
žilovinou a zrudněním
Pb-
Zn,
v nichž se těžilo
stříbro
(např.
Jihlavský
rudní revír,
Rudolfovský
rudní revír, okolí Havlíčkova Brodu, Pelhřimova, Telče).
-
1
Moldanubický pluton v České republice
-
2
Moldanubický pluton v Německu
-
3
Moldanubický pluton v Rakousku
-
4
Reference
Moldanubický pluton v České republice
Na českém území Šumavy jej tvoří několik masivů:
prášilský,
vyderský,
masiv
Plechého,
masiv
Želnavské
hornatiny a
lipenský.
Dále vystupuje v
Novohradských
horách, na
Českomoravské
vrchovině a na
Lišovském
prahu (ševětínský typ).
Moldanubický pluton v Německu
Bavorským
lesem probíhá 150 km dlouhá křemenná žíla
Pfahl.
Na dlouhé vzdálenosti se tento křemenný val zvedá díky
odolnosti hornin až přibližně 30 metrů nad okolí. Podél této
linie je celá řada menších granitoidních masivů weinsberského
a eisgarnského typu.
Moldanubický pluton v Rakousku
Na území Rakouska je nejrozsáhlejší těleso granitu
weinsberského typu (název podle lokality
Weinsberg)
ve
Waldviertelu.
Další velká tělesa jsou u
Freistadtu
a u
Rastenbergu.
Reference
