Moldanubikum je geologická jednotka Českého masivu a evropských hercynid. Kromě Českého masivu vystupuje i v pohoří Schwarzwald a Vogézy. Představuje nejsilněji metamorfované horniny (amfibolity a granulity) celého hercynského orogénu, navíc intrudované rozsáhlými granitoidními tělesy.
Termín moldanubikum zavedl rakouský geolog Eduard Suess v roce 1901.[2]
Obsah
-
1 Umístění
-
2 Charakteristika
-
3 Litostratigrafie
-
4 Tektonostratigrafie
-
5 Regionální členění
-
5.1 Česká republika
-
-
6
Reference
Umístění
Leží na území Čech, Moravy, Německa a Rakouska. Moldanubikum na východě hraničí s moravskoslezskou oblastí, na severu s kutnohorsko-svrateckou oblastí, která má mírně nižší metamorfní postih a západě se středočeskou oblastí. Na jihu na ní nasedá alpská prohlubeň — molasová pánev. Geomorfologicky zabírá Českomoravskou vrchovinu, Šumavu, Český les a Novohradské vrchy.Charakteristika
Od okolních jednotek odlišují moldanubikum následující charakteristické rysy:-
Moldanubikum bylo postiženo velmi intenzivní katazonální, v menší míře i mezozonální metamorfózou.[3]
-
Jsou zde přítomné některé specifické typy metamorfitů (granulity, granátické serpentinity, cordieritické migmatity, eklogity).[2]
-
Téměř všechny metamorfity lze zařadit do amfibolitové facie (až na eklogity a pyroxenické granulity).
-
Celý metamorfní komplex je prostoupen masívy granitoidních plutonických hornin variského stáří, které místy způsobily silnou periplutonickou migmatitizaci a podmínily vznik cordieritických rul. Variské plutony patří k moldanubiku pouze geograficky[3] a tvoří dva velké komplexy - Středočeský pluton a Moldanubický pluton a několik menších těles (Třebíčský pluton).
-
Dalším charakteristickým rysem je téměř chybějící
sedimentární
pokryv[2],
pouze v předhůří jsou nesouvislé uloženiny svrchní
křídy, třetihor
a kvartéru.[4]
Litostratigrafie
Litostratigraficky se moldanubikum člení na 2 skupiny:-
monotónní skupina (spodní) - tvořena hlavně sillimanit-biotitickými pararulami, jejichž protolitem byl pravděpodobně flyš, v menší míře ji též tvoří metakvarcity, erlany a amfibolity.
-
pestrá skupina (svrchní) - tvořena kromě pararul,
metakvarcitů i ortorulami,
granulity,
amfibolity,
mramory,
leptynity,
skarny, grafitické
břidlice, eklogity
a serpentinity.
Představuje mladší, zřejmě silursko-devonský
komplex.
Tektonostratigrafie
Tektonostratigraficky je možno moldanubikum členit na tři, respektive čtyři jednotky:[5]-
ostrongská jednotka: přibližně odpovídá monotónní skupině
-
drozendorfská jednotka: tvořena slaběji metamorfovanými horninami
-
gfhölská jednotka: tvořená silněji metamorfovanými horninami, spolu s drozendorfskou jednotkou se přibližně rovnají pestré skupině
-
bavarikum:
periplutonické metamorfity
Regionální členění
Česká republika
Na území České republiky se moldanubikum člení na následující zóny:[6]-
Moldanubikum Českého lesa a Šumavy: je tvořené monotónní skupinou s převahou pararul a se svorovými zónami, jichž jsou retrográdními metamorfity
-
Moravské moldanubikum: tvořené monotónní i pestrou skupinou
-
Strážecké moldanubikum: tvořené pestrou skupinou
-
moldanubický pluton: tvoří centrální část moldanubika, obklopuje jej více těles durbachitů, převahu mají granitoidy S-typu
-
středočeský pluton: tvoří jej granodiority
až křemenné
diority, durbachity
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Moldanubikum na slovenské Wikipedii.-
Dudek, A., Chlupč, I., Pouba,
Z., Vejnar, Z., Zapletal, J., 1994, Report of the Working Group for
Regional Geological Classification of the Bohemian Massif at the
former Czechoslovak Stratigraphic Comission: Regional geological
subdivison of the Bohemian massif on the territory of the Czech
republic. Journal of the Czech Geological Society, 39, 1, s. 127 -
144
