Poslední členové rodu zřejmě přišli o moc v roce 906 nebo 907 během invaze Maďarů z Panonské nížiny. O vývoji rodu před Mojmírem I. a po roce 907 jsou jen dohady. Pojmenování vládnoucí dynastie Velkomoravské říše jako Mojmírovci je poprvé (a jedinkrát) v soudobých pramenech doloženo v tzv. Stížném listu bavorských biskupů z poloviny července roku 900.[1]
Obsah
-
1 Velkomoravská knížata z rodu Mojmírovců
-
2 Další prameny doložení Mojmírovci
-
3 Poznámky
-
4
Literatura
Velkomoravská knížata z rodu Mojmírovců
# |
Jméno |
Portrét |
Narození |
Úmrtí |
Vláda |
Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
1
|
ok. 795?
|
846?
|
830?–846
|
První historicky známý moravský vládce, zakladatel
dynastie Mojmírovců. |
||
2
|
???
|
870
|
846–870
|
Synovec Mojmíra
I.. V roce 846, pravděpodobně po Mojmírově smrti, byl na
velkomoravský stolec dosazen Ludvíkem
Němcem, panovníkem východofranské
říše. |
||
3
|
ok. 830
|
894
|
870–894
|
Synovec Rostislava.
Třetí a nejvýznamnější panovník Velkomoravské říše (ve
středověku označován za krále). |
||
4
|
???
|
907?
|
894–907?
|
Syn Svatopluka
I. Po roce 907 o Mojmírovi II. historické prameny mlčí,
předpokládá se tedy, že zemřel právě toho roku. |
Další prameny doložení Mojmírovci
Poznámky
-
„... Moimarii vero Sclaui a
paganis et ethnicis venerunt ...“ (Mojmírovci však [co]
Slované vzešli z pohanů a nevěřících) v: ŠIMÍK,
Petr. Stížný
list bavorských biskupů
[online]. 2007. Dostupné
online. (česky)
Literatura
-
BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197. Praha ; Litomyšl : Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1.
-
MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk. České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu II. Praha : Libri, 2006. 967 s. ISBN 80- 7277-105-1.
-
TŘEŠTÍK, Dušan. Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791-871. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 384 s. ISBN 80-7106-482-3.
-
HAVLÍK,
Lubomír Emil. Kronika
o Velké Moravě.
Brno : Jota, 1992. 339 s. ISBN
80-85617-06-4.