Encyklopedie České republiky: Seznam vládců Moravy

Seznam vládců Moravy

Moravská orlice (iluminace z roku 1459)

Znak Markrabství moravského

Seznam vládců Moravy zahrnuje panovníky feudální Moravy od raně středověké Velkomoravské říše. Vládci předchozích útvarů (germánští panovníci z dob stěhování národů, Sámova říše) zde zahrnuti nejsou, jsou uvedeni na stránce Seznam germánských vládců na území Čech, Moravy a Slovenska.
Po většinu jejích dějin bylo Moravě vládnuto přímo z Prahy (česká knížata, následně králové) či později Vídně (habsburští, následně rakouští císaři); v letech 1197–1253 a 1330/49–1411 však země měla – s občasnými přestávkami – vlastní markraběcí dynastie, sekundogenitury vládnoucích dynastií českých.

Obsah

Velkomoravská knížata (Mojmírovci)

Velkomoravská knížata (833–906): Mojmírovci
Poř.	Jméno	Narození	Úmrtí	Vláda	Poznámky
1	Mojmír I.	ok. 795?	846?	830?-846	Prvním historicky známý moravský vládce, zakladatel dynastie Mojmírovců.
2	Rostislav	???	870	846-870	Synovec Mojmíra I.. V roce 846, pravděpodobně po Mojmírově smrti, byl na velkomoravský stolec dosazen Ludvíkem Němcem, panovníkem východofranské říše.
3	Svatopluk I.	ok. 830	894	871-894	Synovec Rostislava. Třetí a nejvýznamnější panovník Velkomoravské říše (v některých historických pramenech označován za krále).
4	Mojmír II.	???	???	894-906?	Syn Svatopluka I. Po roce 906 o Mojmírovi II. historické prameny mlčí, předpokládá se tedy, že zemřel právě toho roku.

Poznámka: Po vyvrácení Velké Moravy Maďary načas mizí téměř veškeré písemné zprávy o Moravě. Žádný domácí pramen není znám a cizí historici si v bouřlivých zvratech doby mocensky nevýznamné Moravy nevšímali.
V období následujících několika desetiletí (asi 906–955) Morava zřejmě tvořila nárazníkové území mezi Čechami a kočovnými Maďary, ovládaná patrně několika místními vládci, o nichž však nic nevíme. (Pozdní barokní tradice uvádí jistého knížete-krále Olga.) Po polovině 10. století došlo k vzestupu přemyslovských Čech a jejich expanzi na východ. Poprvé část Moravy (Olomoucko) k českému knížectví připojil Boleslav I. Asi v roce 1002 obsadily Moravu polské vojenské posádky Boleslava Chrabrého, Moravané pak v následujících dekádách vojensky Chrabrého podporovali v jeho válkách s Říší. Někdy v letech 1019–1029/31 (datace je nejistá) byla Morava dobyta Oldřichem.

Údělníci (Přemyslovci)

Moravská knížata (1019/29–1197): Přemyslovci
Poř.	Jméno	Vláda	Poznámky
1	Břetislav I.	1019/29–1033	V roce dobytí Moravy mu jeho otec Oldřich svěřil její správu. Roku 1033 uprchl před otcem do ciziny, zřejmě protože na knížecím stolci podporoval strýce Jaromíra.
2	Oldřich	1033–1034	Přímá vláda českého knížete.
3	Břetislav I.	1034–1055	Moravský kníže Břetislav se stal i českým knížetem, Moravu si ponechal ve své moci, ale krátce před smrtí ji rozdělil mezi tři své mladší syny.

Poznámka: Na konci svého života určil Břetislav I., že nejstarší z jeho potomků bude vládnout z Prahy celé zemi (tzv. seniorát) a mladší synové získají území na Moravě. Morava tak byla rozdělena na brněnský a olomoucký úděl; z brněnského se později vydělil úděl znojemský.

Údělná knížata brněnská

Zdroj^[1]

#	Jméno	Vláda	Poznámky
1	Konrád I. Brněnský	1055–1056	Syn Břetislava I. Spytihněv II. ho povolal ke dvoru a zrušil úděly.
2	Konrád I. Brněnský	1061–1092	Podruhé. Vratislav II. vrátil bratrům úděly.
3	Oldřich Brněnský	1092–1099	Syn Konráda I. Uprchl před Břetislavem II.
4	Bořivoj	1099–1100	Bratr Břetislava II., ten ho pověřil správou Moravy. Budoucí kníže.
5	Oldřich Brněnský	1100–1113	Podruhé
6	Soběslav I.	1115–1123	Syn krále Vratislava II., budoucí český kníže.
7	Ota II. Olomoucký	1123–1125	Také kníže olomouckého údělu. Nárokoval si český knížecí stolec, ale zemřel v bitvě u Chlumce.
8	Vratislav Brněnský	1125–1129	Syn Oldřicha Brněnského
9	Vratislav Brněnský	1130–1156	Podruhé.
10	Spytihněv Brněnský	1174–1177	Syn Vratislava
11	Konrád II. Ota	1177–1182	Také kníže znojemského údělu.

Údělná knížata olomoucká

Zdroj^[2]

#	Jméno	Vláda	Poznámky
1	Vratislav	1055–1056	Syn Břetislava I. Z údělu utekl před starším bratrem Spytihněvem II.
2	Vratislav	1058–1061	Podruhé. Roku 1061 se po Spytihněvově smrti stal knížetem jako Vratislav II.
3	Ota I. Olomoucký	1061–1087	Syn Břetislava I.
4	Boleslav	1090–1091	Král Vratislav II. svěří olomoucký úděl svému synovi Boleslavovi. Práva Otových potomků naopak bránil Konrád I. Brněnský.
5	Svatopluk Olomoucký	1091–1107	Synové Oty I. Olomouckého, zpočátku za ně vládla jejich matka Eufemie Uherská.
6	Ota II. Olomoucký	1091–1110	Synové Oty I. Olomouckého, zpočátku za ně vládla jejich matka Eufemie Uherská.
7	Ota II. Olomoucký	1113–1126	Podruhé. Nárokoval si český knížecí stolec, ale zemřel v bitvě u Chlumce.
8	Václav (I.)	1126–1130	Syn Svatopluka Olomouckého
9	Lupolt Olomoucký	1135–1137	Syn knížete Bořivoje II.
10	Vladislav Olomoucký	1137–1140	Syn Soběslava I. Otec mu svěřil Olomoucko, chtěl tak potvrdit úmysl udělat Vladislava svým nástupcem v Praze.
11	Ota III. Dětleb	1140–1160	Syn Oty II. Olomouckého
12	Bedřich	1164–1173	Syn Vladislava II., kníže.
13	Oldřich	1173–1176	Syn Soběslava I. Pomohl bratrovi Soběslavovi II. na knížecí stolec a ten mu svěřil Olomoucko.
14	Václav II.	1177–1178	Syn Soběslava I., budoucí kníže. Od bratra Soběslava II. získal olomoucký úděl a později i brněnský. V roce 1179 utekl před knížetem Bedřichem.
15	Konrád III. Ota	1180–1182	Syn Konráda Znojemského, budoucí kníže.
16	Vladimír Olomoucký	1185–????	Syn Oty III. Dětleba, úděl jim svěřil Konrád Ota poté, co se stal knížetem.

Údělná knížata znojemská

Zdroj^[3]

#	Jméno	Vláda	Poznámky
1	Ota I. Olomoucký	1055–1056	Syn knížete Břetislava I.
2	Konrád I. Brněnský	1061–1092	Syn knížete Břetislava I.
3	Litold Znojemský	1092–1099	Syn Konráda I. Brněnského, rozdělení údělu mezi Konrádovy syny.
4	Bořivoj	1099–1100	Bratr Břetislava II., ten ho pověřil správou Moravy. Budoucí kníže.
5	Litold Znojemský	1101–1112	Podruhé.
6	Oldřich Brněnský	1112–1113	Litoldův bratr, po jehož smrti úděl zdědil, ale přežil ho jen o rok.
7	Soběslav I.	1115–1123	Syn krále Vratislava II., bratr Vladislava I., pozdější kníže.
8	Konrád II. Znojemský	1123–1161 (respektive 1123–28 a 1134–1161)	Syn Litolda Znojemského, v letech 1128-1134 vězněn knížetem Soběslavem.
9	Konrád III. Ota	asi 1161–1182	Syn Konráda II., od roku 1182 markrabě.

Moravská markrabata

Moravská markrabata (1182–1253): Přemyslovci
Poř.	Jméno	Vláda	Poznámky
1	Konrád II. (III.) Ota	1182-1191	První markrabě, od roku 1189 český kníže.
2	Vladislav Jindřich	1192-1194 a 1197-1222	Bratr krále Přemysla Otakara I.
3	Vladislav (II.)	1224-1227	Syn krále Přemysla Otakara I.
4	Přemysl	1228-1239	Nejmladší syn krále Přemysla Otakara I.
5	Vladislav (III.)	1246-1247	Prvorozený syn krále Václava I., krátce také rakouský vévoda.
6	Přemysl Otakar	1247-1253/78	Druhorozený syn krále Václava I., po smrti bratra převzal jeho úděl. Od roku 1251 rakouský vévoda, od roku 1253 český král.

Poznámka: Po nástupu Přemysla Otakara II. na trůn byli čeští králové vládci Moravy, ponechávali si titul markraběte.

Čeští králové

Čeští králové (1253-1333)
Poř.	Jméno	Narození	Úmrtí	Vláda	Poznámky
1	Přemysl Otakar II.	ok. 1233	26. srpen 1278 Suché Kruty	1253-1278	Syn Václava I., pátý český král, rakouský vévoda. Podcenil ale vývoj v římskoněmecké říši. Po jeho smrti v bitvě na Moravském poli na několik let Moravu ovládl Rudolf I. Habsburský.
2	Václav II.	27. září 1271 Praha	21. červen 1305 Praha	1283-1305	Syn Přemysla II., šestý český král (korunován 1297). Také polský král (korunován roku 1300). Pro syna získal i uherský trůn.
3	Václav III.	6. říjen 1289 Praha	4. srpen 1306 Olomouc	1305-1306	Syn Václava III, sedmý český král. V letech 1301-1304 byl uherským králem jako Ladislav V. Jeho smrtí skončilo tak více než 400 let vlády Přemyslovců v Čechách.
4	Jindřich Korutanský	ok. 1265	2. květen 1335	1306	Menhardovec. Manžel Anny Přemyslovny, sestry Václava III. Měsíc po jeho volbě za krále se ale objevila vojska Rudolfa, syna římského krále Albrechta I., a Jindřich s Annou uprchli.
5	Rudolf I. Habsburský	1281	3./4. červenec 1307 Horažďovice	1306-1307	Syn Albrechta I. Habsburského. Dokázal si získal podporu části panstva sliby (i úplatky), ale zemřel při obléhání hradu jednoho z rebelujících pánů, Bavora III. ze Strakonic.
6	Jindřich Korutanský	ok. 1265	2. květen 1335	1307-1310	Podruhé na trůně. Jindřich nebyl schopný panovník a část panstva požádala o pomoc římského krále Jindřicha VII. - jeho syn Jan se měl oženit s Eliškou Přemyslovnou.
7	Jan Lucemburský	10. srpen 1296	26. srpen 1346 Crecy	1310-1333	Syn Jindřicha VII. V Janovi se protnuly tři nástupnické principy: uznala jej česká šlechta, otec mu udělil Čechy v léno a oženil se s dědičkou českých zemí Eliškou Přemyslovnou. Jan nezískal k zemi vztah, přesto rozšířil území království.

Moravská markrabata

Poř.	Jméno	Vláda	Poznámky
1	Karel	1333-1349	Budoucí Karel IV. Prvorozený syn Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny. Udělením titulu markraběte otec legitimizoval jeho postavení v království.
2	Jan Jindřich	1349-1375	Mladší bratr Karla IV., v roce 1349 mu Karel udělil v léno Moravu.
3	Jošt Moravský	1375-1411	Nejstarší syn Jana Jindřicha, podle jehož testamentu se ale měl rozdělit o vládu s bratry.
4	Prokop Lucemburský	1375-1405	Syn Jana Jindřicha. Prokop stejně jako jeho mladší bratr Jan Soběslav složit slib lenní poslušnosti nejstaršímu sourozenci Joštovi a podržel si tak markraběcí titul i majetek.
5	Jan Soběslav Lucemburský	1375-1380	Syn Jana Jindřicha, od roku 1380 se věnoval církevní kariéře. Chtěl jako litomyšlský biskup vzdát majetku ve prospěch Jošta, proti čemuž Prokop protestoval, jelikož podle práva na něj měl nárok on.
6	Václav IV.	1411-1419	Syn Karla IV., český král. Moravským markrabětem se stal po smrti Jošta. Jeho moravská vláda se omezila víceméně na jmenování úředníků, za Václavovy vlády se na Moravě začalo šířit z Čech husitství.
7	Zikmund Lucemburský	1419-1423	Syn Karla IV., mladší Václavův bratr a dědic.

Husitství

Husitství 1423-1490
Poř.	Jméno	Vláda	Poznámky
1	Albrecht II. Habsburský	1423–1439	Habsburk, Zikmundův zeť. Jeho tchán mu udělil Moravu v léno. Po jeho smrti se stal i jeho dědicem.
2	Ladislav Pohrobek	1453–1457	Syn Albrechta II., po období interregna uznán českým králem.
3	Jiří z Poděbrad	1458–1469	Vládne jako český král.
4	Matyáš Korvín	1469–1490	Uherský král. Postavil se do čela křížové výpravy proti Jiřímu z Poděbrad. Byl poražen a zajat u Vilémova roku 1469 a slíbil konec války. Místo toho se však nechal v Olomouci zvolit českou katolickou šlechtou a městy protikrálem - a po Jiříkově smrti a nerozhodných bojích s Vladislavem Jagellonským se nakonec stal vládcem vedlejších zemí Koruny české (a titulárním č. králem).

Čeští králové (1490–1918)

Jagellonci (1490–1526)
Poř.	Jméno	Portrét	Narození	Úmrtí	Vláda	Poznámky
1	Vladislav Jagellonský		1. březen 1456 Krakov	13. březen 1516 Buda	1490–1516	Syn Kazimíra IV., český král od roku 1471, resp. 1478. Vladislava ovšem Morava uznala za panovníka až po smrti Matyáše Korvína v roce 1490. Od roku 1490 také uherský král.
2	Ludvík Jagellonský		1. červenec 1506	29. srpen 1526 Moháč	1516–1526	Syn Vladislava Jagellonského. Otec ho nechal korunovat již roku 1508 za uherského krále a o rok později za krále českého. Zemřel v bitvě u Moháče, čímž vymřela česko-uherská větev rodu.

Habsburkové (1526-1611)
Poř.	Jméno	Narození	Úmrtí	Vláda	Poznámky
1	Ferdinand I.	10. březen 1503	25. červenec 1564	1526-1564	Vnuk císaře Maxmiliána I., manžel Anny, sestry Ludvíka Jagellonského. Také římskoněmecký císař a uherský král. Nebral ovšem do úvahy tradice samostatnosti českého státu a Uherska.
2	Maxmilián II.	31. července 1527	12. října 1576	1564-1576	Syn Ferdinanda I. Také římskoněmecký císař a uherský král.
3	Rudolf II.	18. července 1552	20. ledna 1612 Praha	1576-1608	Syn Maxmiliána II, římskoněmecký císař, český a uherský král.
4	Matyáš Habsburský	24. únor 1557	20. březen 1619	1608-1611	Syn Maxmiliána II, římskoněmecký císař, český a uherský král. V roce 1608 Matyáš za slib náboženské a politické svobody získal podporu stavů a převzal tak vládu nad Rakouskem, Uhrami a Moravou; českým králem byl od roku 1611.

Poté vládli Moravě vždy čeští králové.

Habsburkové (1611-1780)
Poř.	Jméno	Narození	Úmrtí	Vláda	Poznámky
1	Matyáš II.	24. únor 1557	20. březen 1619	1611–1619	Syn Maxmiliána II. Také římskoněmecký císař a uherský král. Ještě za života bratra Rudolfa začal přebírat jeho moc.
2	Ferdinand II.	9. července 1578	15. února 1637	1619	Matyášův bratranec. Jeho bratranec neměl potomky, a tak byl Ferdinand ještě za jeho života v roce 1617 korunován českým králem.
3	Fridrich Falcký	26. srpna 1596	29. listopadu 1632	1619–1620	Wittelsbach. Falcký kurfiřt, který projevoval sympatie k českým protestanstským stavům. Zvolen králem byl ale až v době, kdy bylo stavovské povstání v defenzivě.
4	Ferdinand II.	9. července 1578	15. února 1637	1620–1637	Potlačil české stavovské povstání.
5	Ferdinand III.	13. července 1608	2. dubna 1657	1637–1657	Syn Ferdinanda II. Také císař římský a král uherský. Pokračoval v českých zemích v rekatolizaci a posilování absolutistické moci, ovšem už mírnějšími prostředky.
6	Leopold I.	9. červenec 1640	5. květen 1705	1657–1705	Syn Ferdinanda III. Také římskoněmecký císař a uherský král.
7	Josef I.	26. červenec 1678	17. duben 1711	1705–1711	Syn Leopolda I. Již v dětských letech byl korunován uherským (v roce 1687) a římskoněmeckým králem (r. 1690). Českým králem Josef ovšem korunován nebyl.
8	Karel VI. (Karel II.)	1. října 1685	20. října 1740	1711–1740	Syn Leopolda I. Také římský císař a uherský král. Snažil se pragmatickou sankcí zajistit dědictví nejstarší dceři Marii Terezii.
9	Marie Terezie	13. května 1717	29. listopadu 1780	1740–1780	Dcera Karla VI. Jediná vládnoucí česká královna. Také královna uherská. O dědictví musela bojovat s Karlem VII. (kurfiřtem bavorským), roku 1743 se nechala korunovat českou královnou.

Habsbursko-lotrinská dynastie (1780-1918)
Poř.	Jméno	Narození	Úmrtí	Vláda	Poznámky
1	Josef II.	13. březen 1741	20. únor 1790	1780–1790	Syn Marie Terezie. Také římský císař a uherský král, reformátor.
2	Leopold II.	5. květen 1747	1. březen 1792	1790–1792	Syn Marie Terezie. Také římský císař a uherský král. Na rozdíl od bratra se nechal českým králem korunovat.
3	František I. Rakouský	12. únor 1768	2. březen 1835	1792–1835	Syn Leopolda II. Také uherský král, římský císař (do 1806), poté rakouský císař (od 1804).
4	Ferdinand I. Dobrotivý (Ferdinand V.)	19. duben 1793	29. červen 1875 Praha	1835–1848	Syn Františka I. Také rakouský císař a uherský král. V roce 1848 byl odstaven od českého trůnu a abdikoval ve prospěch synovce Františka Josefa I. Poslední korunovaný český král.
5	František Josef I.	18. srpen 1830	21. listopad 1916	1848–1916	Synovec Ferdinanda V. Také rakouský císař a uherský král. Českým zemím vládl více jak 60 let, králem českým se ale korunovat nedal (ztroskotaly i myšlenky na trialistickou monarchii).
6	Karel I. (Karel III.)	17. srpen 1887	1. duben 1922	1916–1918	Rakouský císař Karel I., král uherský jako Karel IV. a král český Karel III. (králem českým se korunovat nedal). Rakousko-Uhersko se mu už zachránit nepodařilo, ačkoliv nabídl federaci.