Obsah
Průběh
Konfiskace se prováděly už během válečného tažení. Ferdinand II. vydal 6. srpna 1619 dekret, jímž nařizoval konfiskaci statků českých stavů k úhradě válečných výloh. 12. prosince 1621 pak vydal císař dekret, kterým byla zřízena exekuční a konfiskační komise (odsoudila mj. též k smrti vůdce stavovského povstání). Celkem odsoudila 680 osob, 166 z nich ke ztrátě veškerého jmění.Dále šlo o částečné konfiskace majetku, odsuzování k lennímu poměru a k peněžitým trestům. Konfiskace se týkala 115 panství a statků a 93 domů a jistin. Soudobé odhady uváděly souhrnnou hodnotu konfiskovaného majetku 30 milionů zlatých. Královská pokladna si ponechala statky v hodnotě 25,5 milionu zlatých, zbytek v hodnotě 4,5 milionu zlatých byl rozdán katolickým rodům (většinou nečeského původu) a katolické církvi (asi 1 000 000 zlatých). Štědře byli podpořeni také jezuité, kteří dostali 211 562 zlatých.[1]
Odkazy
Reference
Literatura
- KUKLÍK, Jan. Konfiskace, pozemkové reformy a vyvlastnění v československých dějinách 20. století. Praha: Auditorium, 2011, 114 s. ISBN 978-80-87284-25-4.
