| Středočeský kraj | |
|
Řeka Sázava u Pikovic |
|
| Sídlo | Praha |
|---|---|
| Zeměpisné souřadnice | 50°2′ s. š., 14°42′36″ v. d. |
| Hejtman | Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) |
| Rozloha | 10 927[1] km² |
| Počet obyvatel | 1 326 857 (2016)[2] |
| Hustota zalidnění | 120 obyvatel/km² |
| Nejvyšší bod | Tok (865 m) |
| Historické země | Čechy |
| Počet okresů | 12 |
| Počet správních obvodů obcí s rozšířenou působností | 26 |
| Počet správních obvodů obcí s pověřeným úřadem | 55 |
| ISO 3166-2 | CZ-ST a CZ-20 |
| CZ-NUTS | CZ020 |
| RZ | S |
| Oficiální web krajského úřadu | |
| OpenStreetMap: mapová data | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Na rozdíl od ostatních krajů nemá své sídlo umístěno na vlastním území, ale je jím hlavní město Praha, které má status samostatného kraje.
Středočeský kraj leží uprostřed Čech. S rozlohou 11 014 km2 tvoří téměř 14 % území České republiky a řadí se na první místo v zemi (je cca 1,9 krát větší, než je průměrná rozloha kraje). Po roce 2010 se kraj stal zároveň nejlidnatějším celkem v republice: roku 2017 zde žilo 1 338 000 obyvatel. Počet obyvatel kraje narůstá zejména vlivem suburbanizace – stěhováním z ostatních krajů republiky a z Prahy do okresů obklopujících hlavní město.[3]
Kraj zcela obklopuje hlavní město Prahu a dále sousedí na severu s územím samosprávného Libereckého kraje, na severovýchodě s Královéhradeckým krajem, na východě s Pardubickým krajem, na jihovýchodě s krajem Vysočina, na jihu s Jihočeským krajem, na jihozápadě s Plzeňským krajem a na severozápadě s Ústeckým krajem. Zároveň sousedí s územními kraji Jihočeským, Západočeským, Severočeským a Východočeským.
Územně náleží k Českému masivu, který je jednou z nejstarších částí evropské pevniny. Krajinný reliéf přechází z rovinatého severu v blízkosti toku Labe ve vrchovinnou jižní a jihozápadní část kraje. Nejvyšším bodem území je Brdský vrchol Tok v okrese Příbram, nejnižším je hladina Labe v okrese Mělník.
Krajský úřad na Smíchově, Zborovská 11
Obsah
- 1 Historie
- 2 Členění kraje
- 2.1 Okresy
- 2.2 Správní obvody obcí s rozšířenou působností
- 2.2.1 Seznam měst a obcí s rozšířenou působností
- 3 Obyvatelstvo
- 4 Hospodářství
- 4.1 Doprava
- 4.2 Průmysl
- 4.3 Zemědělství
- 5 Příroda a historické památky
- 6 Zajímavosti
- 7 Vlády kraje
- 8 Osoby ve funkci hejtmana
- 9 Partnerské regiony
- 10 Odkazy
- 10.1 Reference
- 10.2 Související články
- 10.2.1 Vodní toky
- 10.2.2 Turistická místa
- 10.3 Externí odkazy
Historie
Středočeský kraj jako územně správní jednotka České republiky vznikl 1. července 1960 na základě zákona č. 36/1960 Sb., „o územním členění státu“ ze dne 11. dubna 1960.Samosprávný Středočeský kraj byl zřízen spolu s dalšími samosprávnými kraji na základě článku 99 a následujících Ústavy České republiky ústavním zákonem č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, který stanoví názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů (území okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.) a pro vyšší územní samosprávné celky stanoví označení „kraje“. Kraje definitivně vznikly 1. ledna 2000, samosprávné kompetence získaly na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), dne 12. listopadu 2000, kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených zastupitelstev. Toto krajské členění je obdobné krajům z let 1948–1960, zřízených zákonem č. 280/1948 Sb.
Středočeský kraj je, stejně jako hlavní město Praha, jedním ze dvou případů v České republice, kdy územní kraj se názvem i územím shoduje se samosprávným krajem. Středočeský kraj je jediný ze samosprávných krajů v České republice, který se ani původním názvem nejmenoval podle svého krajského města, a je jediným z územních i samosprávných krajů České republiky, který má své sídlo mimo své vlastní území
K 1. lednu 2016 se území kraje zmenšilo o některá katastrální území ze zrušeného vojenského újezdu Brdy, která byla připojena k obcím Plzeňského (a zároveň Západočeského) kraje: Okres Rokycany (7 katastrálních území, 11 budov, 21 obyvatel):
- Dobřív v Brdech (rozloha 15,001008 km²[4], 0 budov, 0 obyvatel) k obci Dobřív
- Mirošov v Brdech (rozloha 2,088398 km²[5], 0 budov, 0 obyvatel) k obci Mirošov
- Skořice v Brdech (rozloha 20,013659 km²[6], 9 budov, 21 obyvatel – jde zejména o osadu Kolvín) k obci Skořice
- Strašice v Brdech (rozloha 26,901687 km²[7], 2 budovy, 0 obyvatel) k obci Strašice
- Štítov v Brdech (rozloha 1,324276 km²[8], 0 budov, 0 obyvatel) k obci Štítov
- Těně v Brdech (rozloha 15,873074 km²[9], 0 budov, 0 obyvatel) k obci Těně
- Trokavec v Brdech (rozloha 0,169004 km²[10], 0 budov, 0 obyvatel) k obci Trokavec
- Borovno v Brdech (rozloha 0,965899 km²[11], 0 budov, 0 obyvatel) k obci Borovno
- Číčov v Brdech (rozloha 3,326621 km²[12], 0 budov, 0 obyvatel) k části Číčov města Spálené Poříčí
- Míšov v Brdech (rozloha 2,221332 km²[13], 0 budov, 0 obyvatel) k obci Míšov
Členění kraje
Okresy
Kraj je vymezen územím 12 okresů: Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha-východ, Praha-západ, Příbram, Rakovník.Sídlem dvou z okresů je hlavní město Praha
Rozlohou je největší okres Příbram (15 % rozlohy kraje), nejmenším okresem je Praha-západ (5 % rozlohy kraje). V roce 2005 bylo na území kraje 1146 obcí. Největší počet obcí je soustředěn v okrese Mladá Boleslav (123 obcí) a nejmenší počet obcí má okres Mělník (69 obcí).
Okresy jsou jednotkou územního členění státu a územními obvody některých státních institucí.
| Č. | Okres | Býv. SPZ | Rozloha (km²)[1] |
Poč. obyv. (1. 1. 2016)[14] |
Hust.zal. | Počet obcí |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | Benešov | BN | 1 475 | 97 085 | 66 | 115 |
| 2 | Beroun | BE | 662 | 90 169 | 135 | 85 |
| 3 | Kladno | KL | 720 | 162 256 | 224 | 100 |
| 4 | Kolín | KO | 744 | 98 815 | 132 | 89 |
| 5 | Kutná Hora | KH | 917 | 74 495 | 81 | 88 |
| 6 | Mělník | ME | 701 | 105 594 | 150 | 69 |
| 7 | Mladá Boleslav | MB | 1 023 | 126 286 | 123 | 120 |
| 8 | Nymburk | NB | 850 | 97 339 | 114 | 87 |
| 9 | Praha-východ | PH | 755 | 167 851 | 217 | 110 |
| 10 | Praha-západ | PZ | 580 | 137 523 | 232 | 79 |
| 11 | Příbram | PB | 1 692 | 114 186 | 67 | 121 |
| 12 | Rakovník | RA | 896 | 55 258 | 62 | 83 |
Správní obvody obcí s rozšířenou působností
Okresní úřady v České republice 31. prosince 2002 ukončily svoji činnost. Samosprávné kraje se pro účely přenesené působnosti státní správy od 1. ledna 2003 člení na správní obvody obcí s rozšířenou působností a ty se dále člení na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem.Seznam měst a obcí s rozšířenou působností
Správní obvody obcí s rozšířenou působností ve Středočeském kraji
- Benešov
- Beroun
- Brandýs nad Labem-Stará Boleslav
- Čáslav
- Černošice
- Český Brod
- Dobříš
- Hořovice
- Kladno
- Kolín
- Kralupy nad Vltavou
- Kutná Hora
- Lysá nad Labem
- Mělník
- Mladá Boleslav
- Mnichovo Hradiště
- Neratovice
- Nymburk
- Poděbrady
- Příbram
- Rakovník
- Říčany
- Sedlčany
- Slaný
- Vlašim
- Votice
Obyvatelstvo
K 1. lednu 2016 měl Středočeský kraj 1 326 857 obyvatel.[14] Nejlidnatějším okresem Středočeského kraje je okres Praha-východ se 167 851 obyvateli.[14] V okresech Kladno, Mladá Boleslav, Praha-západ, Příbram a Mělník žije přes 100 000 obyvatel.[14] Naopak populačně nejmenším je okres Rakovník s 55 258 obyvateli.[14] Hustota zalidnění je nejvyšší v okresech Kladno, Praha-východ, Praha-západ a Mělník, kde dosáhla hodnoty přes 150 obyvatel na km². Všechny tyto okresy mají intenzivní sociálně-ekonomické vazby na Prahu a do jisté míry tvoří metropolitní zázemí hlavního města. Naopak nejnižší hustota zalidnění je v okresech Rakovník, Benešov a Příbram, kde hustota zalidnění nepřesahuje 70 obyvatel na km², což je dáno hlavně hornatým a zalesněným charakterem těchto oblastí.Hospodářství
| Radní | Osoba | Oblast |
| Hejtmanka | Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) | hejtmanka |
| Náměstek | Vít Rakušan (STAN) | statutární zástupce bezpečnost, cestovní ruch |
| Náměstek | Gabriel Kovács (ANO) | finance |
| Náměstek | Martin Kupka (ODS) | zdravotnictví |
| Náměstek | Daniel Marek (TOP 09) | kultura, památková péče |
| Radní | Martin Macháček (nestr. za STAN) | investice, majetek a veřejné zakázky |
| Radní | Věslav Michalik (STAN) | hospodářský a regionální rozvoj vč. evropských projektů a rozvoje venkova |
| Radní | Jaroslava Němcová (ANO) | sociální věci |
| Radní | František Petrtýl (ANO) | doprava |
| Radní | Jan Skopeček (ODS) | vzdělávání a sport |
| Radní | Ivo Šanc (nestr. za STAN) | životní prostředí a zemědělství |
Podle Asociace krajů České republiky měl Středočeský kraj k 31. říjnu 2011 dluh 3,2 miliardy korun, nejvíce ze všech krajů, přičemž za vlády Davida Ratha došlo k ztrojnásobení dluhu. Rath odmítl, že by kraj zadlužil; dluhy prý ve skutečnosti zavinil jeho předchůdce Petr Bendl.[16]
Podle Karla Machovce, místopředsedy krajského finančního výboru, je skutečná výše dluhu vyšší, přes deset miliard korun, a „[středočeský] region čekají velmi krušné časy“.[17]
Doprava
Středočeský kraj má kromě Prahy nejhustší, ale také nejpřetíženější dopravní síť v republice.[zdroj?] Přes území kraje vedou do hlavního města historicky radiálně uspořádané hlavní železniční i silniční tranzitní sítě. Své zastoupení v kraji má i vodní doprava. Jedinou vodní cestu v České republice pro vnitrostátní i mezinárodní přepravu představuje v současné době Labsko-vltavská vodní cesta, přibližně 3/4 její délky procházejí územím kraje.Průmysl
Stěžejními průmyslovými odvětvími jsou strojírenství, chemie a potravinářství. Škoda Mladá Boleslav se stala podnikem celostátního významu. Několika významnějšími podniky je zastoupeno i sklářství, keramika a polygrafie. Ústup zaznamenaly dříve tradiční obory těžba uhlí, ocelářství a kožedělný průmysl.Ve srovnání s odvětvovou strukturou zaměstnanosti v České republice je v kraji nadprůměrně zastoupena průmyslová výroba a zemědělství, naopak podíl stavebnictví a služeb na celkové zaměstnanosti je nižší, oblast služeb však vykazuje v posledních letech progresivní růst.
Zemědělství
Pro Středočeský kraj je charakteristická rozvinutá zemědělská i průmyslová výroba. Zemědělská výroba těží z vynikajících přírodních podmínek v severovýchodní části kraje, kraj vyniká hlavně rostlinnou výrobou – pěstováním pšenice, ječmene, cukrové řepy, brambor, v příměstských částech ovoce, zeleniny a okrasných rostlin. Rozvíjí se pěstování energetických plodin, zejména řepky olejky.Příroda a historické památky
Na území Středočeského kraje se nachází množství významných historicky cenných památek a několik chráněných krajinných oblastí. Největší koncentrací památek se vyznačuje město Kutná Hora, které bylo zapsáno do Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Nejcennější přírodní oblast kraje představuje CHKO Křivoklátsko, která figuruje na seznamu biosférických rezervací a která je jedním ze dvou adeptů na vyhlášení nového národního parku. Mezi další významné oblasti patří CHKO Kokořínsko, Český kras, Český ráj a Blaník.Dalšími přírodně zajímavými oblastmi jsou Brdy, kde byl v roce 2009 vyhlášen přírodní park "Hřebeny", a Džbán.
Zajímavosti
Kuriozitou kraje je, že se zde v okresech Kolín a Kutná Hora nachází několik dvojic obcí, jejichž názvy se od sebe liší jen římskou číslovkou: např. Břežany I a Břežany II.Vlády kraje
- Samospráva Středočeského kraje 2012-2016
- Samospráva Středočeského kraje 2008-2012
- Samospráva Středočeského kraje 2012-2016
Osoby ve funkci hejtmana
- Petr Bendl (ODS), 2000–2008
- David Rath (ČSSD), 2008–2012
- Zuzana Moravčíková (ČSSD), 2012
- Josef Řihák (ČSSD), 2012–2014
- Miloš Petera (ČSSD), 2014–2016
- Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO), od 2016
Partnerské regiony
Odkazy
Reference
-
Rozloha území, počet obyvatel, hustota obyvatelstva a počet obcí podle krajů a okresů k 1. 1. 2013 [online]. Praha: Český statistický úřad, [cit. 2015-04-08]. Dostupné online. Rozloha upravena podle stavu k 1.1.2016 po zrušení Vojenského újezdu Brdy.
-
Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
-
Počet obyvatel v regionech soudržnosti, krajích a okresech České republiky k 1. 1. 2016 [online]. Český statistický úřad, 2016-04-29, [cit. 2016-04-30]. Dostupné online.
-
Jaroslava Pokorná Jermanová byla zvolena hejtmankou Středočeského kraje, zastupitelé na úvodním jednání zvolili také nové náměstky a radní [online]. Praha: Středočeský kraj, [cit. 2016-11-20]. Dostupné online.
-
ab. Rath ztrojnásobil dluh kraje, Středočeši jsou v minusu 3,2 miliardy. iDnes [online]. 31. října 2011 [cit. 2011-11-02]. Dostupné online.
-
PŠENIČKA, Jiří. EKONOM: Středočeský kraj má obří dluhy, na provoz si zřejmě bude muset vzít úvěr. iHNed [online]. 24. května 2012 [cit. 2012-05-24]. Dostupné online.
-
Středočeský kraj - základní
informace o kraji. Dostupné
online.
Související články
Vodní toky
Turistická místa
- Svatý Jan pod Skalou
- Přerov nad Labem
- Karlštejn
- Křivoklát
- Koněpruské jeskyně
- Konopiště
- Kouřim
- Kutná Hora
- Okoř
- Říčany
- Poděbrady
- Sázava (město)
- Český Šternberk
- Svatá Hora
- Lidice
- Brandýs nad Labem-Stará Boleslav
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Středočeský kraj ve Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Středočeský kraj ve Wikislovníku- Krajský úřad
- Český statistický úřad – informace o Středočeském kraji
- Fotogalerie, památky a další informace o Středočeském kraji