Českofalcká
mohylová kultura byla kultura ve
střední
době bronzové, kterou archeologové nacházejí v
Bavorsku,
konkrétně v
Horní
Falci (zejména území kolem
Řezna)
a v jihozápadních
Čechách,
především na Plzeňsku a v jihočeském Povltaví.
Zajímavostí je, že české a bavorské nálezy jsou si velmi
blízké, jako kdyby pohoří
Šumava
nefungovalo jako přirozený předěl. Kultura působila zhruba
v letech 1700–1300 př. n. l. Jako většina kultur
té doby pracovala již s
bronzem,
bronzové předměty byly nalezeny v hrobech, zejména sekery,
dýky, jehlice, terčovité závěsky s trnem a náramky zdobené
rytím. Klíčovými lokalitami archeologických nálezů na Plzeňsku
jsou:
Meclov-Březí,
Horní
Metelsko,
Podražnice,
Vrhaveč,
Plzeň-Jíkalka,
Plzeň-Nová Hospoda, Plzeň-Červený Hrádek,
Dýšina,
Ejpovice,
Milínov,
Šťáhlavy,
Žákava
a
Tajanov.
V Povltaví je to
Křtěnov,
Albrechtice
nad Vltavou,
Řepeč,
Sepekov a
Plav.
[1]
Odkazy
Reference
-
SKLENÁŘ,
Karel; SKLENÁŘOVÁ, Zuzana; SLABINA, Miloslav. Encyklopedie
pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.
Praha : Libri, 2002. 428 s. ISBN
80-7277-115-9.
Kapitola Českofalcká mohylová kultura, s. 59–62.