Doba bronzová na území České republiky

Dějiny České republiky
Coat of arms of the Czech Republic.svg
Prehistorie
Slovanské osídlení a politické útvary do 9. století
Český stát ve středověku
Vláda Habsburků
Československo
Česká republika po roce 1992

Tento box: zobrazit • diskuze • editace
Jako doba bronzová se v ČR archeologicky vymezuje období přibližně mezi roky 2000800 př. n. l. Na rozdíl od předchozího eneolitu, je pro tuto etapu lidského vývoje typické masové rozšíření bronzu, který je užíván již nejen jako luxusní zbraně či šperky, ale také k výrobě pracovních nástrojů (sekera, o něco později i srp). Někdy v první polovině 8. století př. n. l. dochází k relativně plynulému přechodu ve starší dobu železnouhalštat.

Obsah

  • 1 Relativní chronologie
  • 2 Starší doba bronzová
  • 3 Střední doba bronzová
  • 4 Mladší doba bronzová
  • 5 Pozdní doba bronzová
  • 6 Literatura

Relativní chronologie

Chronologické členění doby bronzové na českém území vychází z relativní chronologie vytvořené na základě hrobových nálezů německých archeologem Paul Reineckem na počátku 20. století. Vedle slovního označení (např. starší doba bronzová) se v literatuře vyskytují i tzv. stupně (např. BA, případně Br A), často ještě detailněji členěné (BA1, případně Br A1). Tyto stupně do svého systému už původně včlenil Paul Reinecke, který zároveň vytvořil chronologii i pro dobu železnou. Doba bronzová odpovídala v jeho původním členění stupňům BA–BD, doba halštatská stupňům HA–HD, vývojem bádání o době bronzové a halštatské se nakonec ukázalo, že doba bronzová zasahuje až do stupně HB a doba halštatská začíná oproti původním předpokladům později.

Starší doba bronzová

Přechod mezi pozdním eneolitem a dobou bronzovou není chápán jako ostrý zlom ve společenském vývoji. Kultura únětická, která je hlavní kulturou projevující se na počátku doby bronzové na českém území, se vcelku plynule vyvíjí pod vlivem pozdně eneolitické kultury se šňůrovou keramikou a kultury se zvoncovitými poháry a dále vlivy z jihovýchodního prostředí Karpatské kotliny. Ve starší době bronzové na Moravu zasahují i východní epišňůrové kultury, představované konkrétně kulturou Chłopice–Veselé a nitranskou kulturou (resp. v literatuře i nitranská skupina), náležející do komplexu Mierzanowice–Nitra–Košťany. Relativně úzké (snad obchodní) kontakty s jihovýchodními kulturami projevující se nálezy importů, udržovala v závěru starší doby bronzové věteřovská kultura (v literatuře také i věteřovská skupina), rozšířená na Moravě a částečně i v Čechách a úzce příbuzná s maďarovskou kulturou (hovoří se o komplexu Maďarovce-Věteřov-Böheimkirchen). V rámci některých kontextů se ve starší době bronzové nalézá i tzv. litzenkeramik, související s inkrustovanou keramikou kultur v Karpatské kotlině.

Střední doba bronzová

Mohyla v Chotouni