Miletínský úval

Miletínský úval

Přírodní památka Bělohradská bažantnice
Nejvyšší bod Krušina (377 m n. m.)
Rozloha 90,8 km²
Nadřazená jednotka Bělohradská pahorkatina
Sousední
jednotky		 Hořický hřbet
Libotovský hřbet
Jičínská kotlina
Krkonošské podhůří
Východolabská tabule
Podřazené
jednotky		 Bělohradská kotlina
Červenotřemošenská pahorkatina
Rohoznická kotlina
Světadíl Evropa
Stát Česko Česká republika
Horniny prachovec, slínovec, vulkanity
Povodí Cidlina, Labe
Souřadnice 50°23′50″ s. š., 15°37′ v. d.
Miletínský úval je geomorfologický okrsek ve střední a západní části Bělohradské pahorkatiny, ležící převážně v okrese Jičín, menší částí též v okresech Trutnov a Hradec Králové. Území okrsku se táhne od obcí Lužany a Konecchlumí na západě nejprve na východ, a poté na jihovýchod k obcím Lanžov a Velký Vřešťov. Sídelními centry okrsku jsou města Lázně Bělohrad a Miletín.

Obsah

  • 1 Charakter území
  • 2 Geomorfologické členění
  • 3 Výzmnané vrcholy
  • 4 Odkazy
    • 4.1 Reference
    • 4.2 Externí odkazy

Charakter území

Je to brachysynklinální sníženina směru ZSZ–VJV na turonských (spodní a střední) písčitých slínovcích a prachovcích s ploše pahorkatinným erozně akumulačním dnem, charakterizovaným plošinami spodnoturonských a středoturonských teras Javorky, Bystřice a Trotiny, širokých údolních niv, mírných svahů, erozních kotlinek, denudačních odlehlíků a místy drobných neovulkanických suků.
Okrsek je středně zalesněný smrkovými porosty s příměsí borovice a borovými porosty s příměsí smrku. Obsahuje chráněná území PR Miletínská bažantnice, PR Vřešťovská bažantnice, PP Farářova louka, PP Hřídelecká hůra, PP Byšičky, PP Bělohradská bažantnice.[1]

Geomorfologické členění

Okrsek Miletínský úval (dle značení Jaromíra Demka VIA–2B–2) geomorfologicky náleží do celku Jičínská pahorkatina a podcelku Bělohradská pahorkatina.[1]
Dále se člení na podokrsky Bělohradská kotlina na západě, Červenotřemošenská pahorkatina uprostřed a Rohoznická kotlina na východě.[2]
Úval sousedí s dalšími okrsky Jičínské pahorkatiny: Hořický hřbet na jihu, Libotovský hřbet na východě, Jičínská kotlina na západě. Dále sousedí s celky Krkonošské podhůří na severu a Východolabská tabule na jihovýchodě.[1]

Výzmnané vrcholy

Nejvyšším vrcholem Miletínského úvalu je Krušina (377 m n. m.).
název vrcholu výška (m n. m.) podřazená jednotka
Krušina 377 Červenotřemošenská pahorkatina
Okrouhlík 369 Bělohradská kotlina
Vinice 361 Rohoznická kotlina

Odkazy


Reference

  • DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno : AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.

Externí odkazy

Štítky: