Encyklopedie České republiky: Rychnovský úval

Rychnovský úval
Město Kostelec nad Orlicí, v dáli Opočenský hřbet

Nejvyšší bod	bezejmenná kóta (372 m n. m.)
Rozloha	166,5 km²

Nadřazená jednotka	Třebechovická tabule
Sousední jednotky	Českomeziříčská kotlina Černilovská tabule Opočenský hřbet Bědovická plošina Orlické nivy Brodecká plošina Bohuslavická tabule Podorlická pahorkatina Svitavská pahorkatina
Podřazené jednotky	Dobrušský úval Vamberský úval Častolovická kotlina

Světadíl	Evropa
Stát	Česká republika
Horniny	slínovec, vápenec, prachovec, štěrk, písek, spraš
Povodí	Divoká Orlice / Dědina
Souřadnice	50°12′8″ s. š., 16°12′26″ v. d.

Rychnovský úval je geomorfologický okrsek v severovýchodní části Třebechovické tabule, ležící v okrese Rychnov nad Kněžnou a malou částí též v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji.

Obsah

Město Opočno se zámkem, rybník Broumar, v dáli hřbet Chlumu

Město Vamberk, v dáli Podorlická pahorkatina a Orlické hory

Území okrsku se nachází zhruba mezi sídly Vršovka (na severu), Kvasiny (na východě), Sopotnice (na jihovýchodě), Čestice (na jihozápadě), Voděrady (na západě) a Přepychy (na severozápadě). Uvnitř okrsku leží částečně titulní město Rychnov nad Kněžnou a zcela či částečně města Dobruška, Kostelec nad Orlicí, Vamberk, Opočno a Solnice.^[1]

Je to tektonicky podmíněný úval v povodí řek Divoké Orlice (na jihu) a Dědiny (na severu). Leží na slínovcích a jílovitých vápencích a písčitých prachovcích středního až svrchního turonu, s pleistocenními říčními štěrky a písky, sprašemi. Je zde plochý pahorkatinný povrch v oblasti ústecké synklinály (tj. místo poklesnutí), se strukturně denudačními plošinami a svědeckými vrchy a hřbety (zejména na severu), pleistocenními říčními terasami a údolními nivami řek Dědiny, Zdobnice, Bělé a Kněžné, místy se sprašovými pokryvy a závějemi. Úval je nepatrně zalesněný převážně smrkem, místy s příměsí borovice a dubu a dubovými porosty. Jsou zde chráněná území PR Skalecký háj, PR Zámělský borek, PP Broumarské slatiny, PP Dědina u Dobrušky, PR Kostelecký zámecký park (část), PP Halín (část), PPk Orlice (část).^[2]

Okrsek Rychnovský úval (dle značení Jaromíra Demka VIC–2B–2) geomorfologicky náleží do celku Orlická tabule a podcelku Třebechovická tabule.^[2]
Podle alternativního členění Balatky a Kalvody^[3] se Rychnovský úval (zde však územně rozsáhlejší) dále člení na podokrsky Dobrušský úval na severu, Vamberský úval v centru a na jihovýchodě a Častolovická kotlina na jihu.
Úval sousedí s dalšími okrsky Orlické tabule: Českomeziříčská kotlina na severozápadě, Černilovská tabule, Opočenský hřbet a Bědovická plošina na západě, Orlické nivy a Brodecká plošina na jihozápadě a Bohuslavická tabule na severu. Dále sousedí s celky Podorlická pahorkatina na východě a Svitavská pahorkatina na jihu.^[2]

Nejvyšším bodem Rychnovského úvalu je bezejmenná kóta (372 m n. m.) poblíž Vamberku při jihovýchodní hranici s Podorlickou pahorkatinou.^[3]

DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno : AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.

BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha : Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.