| Dyjsko-svratecký úval | |
 Mapa umístění Dyjskosvrateckého úvalu |
|
|
|
|
| Nejvyšší bod | Výhon (355 m n. m.) |
|---|---|
| Rozloha | 1 452 km² |
| Střední výška | 210 m n. m. |
|
|
|
| Nadřazená jednotka | Západní Vněkarpatské sníženiny |
| Sousední jednotky |
Hornomoravský úval, Moravská brána, Vyškovská brána |
| Podřazené jednotky |
Drnholecká pahorkatina, Dunajovické vrchy, Dyjsko-svratecká niva, Jaroslavická pahorkatina, Pracká pahorkatina, Rajhradská pahorkatina |
|
|
|
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česká republika |
| Souřadnice | 49°0′ s. š., 16°30′ v. d. |
Úval vyplňuje jihovýchod okresu Znojmo, severozápadní okraj okresu Břeclav a jižní část okresu Brno-venkov, na jeho okraji se nacházejí i města Znojmo a Brno. Na severozápadě je ohraničen Jevišovickou pahorkatinou a Bobravskou vrchovinou, na severu Drahanskou vrchovinou, zatímco na jihovýchodě je Ždánickým lesem a Mikulovskou vrchovinou oddělen od Dolnomoravského úvalu. Na severovýchodě je Vyškovskou bránou propojen s Hornomoravským úvalem. V jižní části přesahuje do Rakouska.
Krajina úvalu je převážně polní, mimo nivy téměř bezlesá. Patří mezi nejsušší oblasti České republiky. Jednalo se o jedinou oblast hnízdění kriticky ohroženého dropa velkého (Otis tarda) v České republice, v současnosti už hnízdění není prokázáno.
Do roku 1945 byla většina úvalu (zhruba západně od Svratky) obydlena převážně Němci, v okolí Novosedel také Chorvaty. Dnes je oblast z většiny řídce zalidněnou periferií, pouze na severu sem zasahuje jižní suburbium Brna.
Literatura
- Geografický místopisný slovník, Academia, Praha 1993, ISBN 80-200-0445-9
- Šťastný, K. - Bejček, V. - Hudec, K.: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 1985-1989, H&H, Jinočany 1996, ISBN 80-86022-18-8
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dyjsko-svratecký úval ve Wikimedia Commons
