Nížiny v České republice - Hornomoravský úval

Hornomoravský úval
Plané loučky
Plané loučky
Nejvyšší bod Jelení vrch (345 m n. m.)
Rozloha 1 315 km²
Střední výška 225,8 m n. m.
Nadřazená jednotka Západní Vněkarpatské sníženiny
Sousední
jednotky		 Drahanská vrchovina, Zábřežská vrchovina, Mohelnická brázda, Úsovská vrchovina, Nízký Jeseník, Moravská brána, Pobeskydská pahorkatina, Hostýnsko-vsetínská hornatina, Vizovická vrchovina, Litenčická pahorkatina, Chřiby, Vyškovská brána
Podřazené
jednotky		 Holešovská plošina, Prostějovská pahorkatina, Středomoravská niva, Uničovská plošina
Světadíl Evropa
Stát Česko Česká republika
Povodí Morava
Hornomoravský úval je geomorfologický celek na Moravě v geomorfologické oblasti Západních Vněkarpatských sníženin. Nejvyšším vrcholem je Jelení vrch 345 m n.m.
Úval je tvořen sníženinou, vyplněnou pliocenními sedimenty a kvartérními náplavami řek. Osou úvalu je řeka Morava (v severní části i řeka Oskava), největšími přítoky jsou zde řeky Bečva a Haná.
Úval se táhne od Libiny na severu po Otrokovice na jihu. Někdy se nesprávně uvádí, že začíná na severu až u Bludova, což je omyl, počítající s Mohelnickou brázdou jako podcelkem Hornomoravského úvalu. Ve skutečnosti jsou obě tyto sníženiny z geomorfologického hlediska rovnocennými celky. Jejich hranici tvoří tzv. Třesínský práh u Mladče západně od Litovle. Toto místo je zároveň i rozhraním mezi dvěma základními geomorfologickými provinciemi na území České republiky: Západními Karpatami a Českou vysočinou.
Geomorfologická klasifikace:
  • Provincie: Západní Karpaty
    • Soustava: Vněkarpatské sníženiny
      • Podsoustava: Západní Vněkarpatské sníženiny
        • Celek: Hornomoravský úval
          • Podcelek: Středomoravská niva
          • Podcelek: Uničovská plošina
Největšími městy jsou ve středu ležící Olomouc, Přerov a Prostějov. Zemědělsky hodně využívaná oblast. Národopisná oblast Haná.
Panoráma Hornomoravského úvalu z Křížového vrchu

Související články

Štítky: ,