Ještědsko-kozákovský hřbet

Ještědsko-kozákovský hřbet
Ještěd, letecký pohled
Nejvyšší bod	Ještěd (1012 m n. m.)
Délka	58 km
Rozloha	209,7 km²
Střední výška	518,5 m n. m.
Nadřazená jednotka	Krkonošská oblast
Sousední jednotky	Lužické hory Žitavská pánev Jizerské hory Krkonošské podhůří Jičínská pahorkatina Ralská pahorkatina
Podřazené jednotky	Ještědský hřbet Kozákovský hřbet
Světadíl	Evropa
Stát	Česká republika
Ještědsko-kozákovský hřbet na mapě České republiky
Horniny	sedimenty, metamorfity, vulkanity
Povodí	Lužická Nisa, Mohelka, Jizera, Cidlina, Oleška
Souřadnice	50°38′27″ s. š., 15°12′18″ v. d.

Ještědsko-kozákovský hřbet je geomorfologický celek na jihozápadě střední části Krkonošské oblasti. Leží v okresech Liberec, Jablonec nad Nisou a Semily v Libereckém kraji a malou částí v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji. Nejvyšším bodem je Ještěd (1012 m n. m.), jediná tisícovka pohoří.

Obsah

• 1 Poloha
• 2 Charakter území
• 3 Geomorfologické členění
• 4 Nejvyšší vrcholy
• 5 Fotogalerie
• 6 Odkazy

Poloha

Úzký hřbet se táhne téměř 60 kilometrů od severozápadu k jihozápadu, zhruba mezi obcemi Rynoltice a Železnice. Při severovýchodní hranici leží města Liberec, Železný Brod, Semily a Lomnice nad Popelkou, při jihozápadní hranici jsou to města Hodkovice nad Mohelkou a Rovensko pod Troskami. Uvnitř území nejsou žádná větší města, částečně sem zasahují města Chrastava a Světlá pod Ještědem, zcela uvnitř leží významnější obce Malá Skála, Koberovy, Tatobity, Veselá a Bradlecká Lhota.

Charakter území

Je to výrazný hrásťový a antiklinální hřbet s povrchem převážně ploché hornatiny o středním sklonu cca 10°, budovaný horninami slabě přeměněného staropaleozoického krystalinika ještědského a železnobrodského, permskými sedimenty a vulkanity a svrchnokřídovými sedimentárními horninami, tektonicky vysunutými na jihozápadní svah. Úzký hřbet směru SZ–JV, dlouhý 58 km, byl vyzdvižen diferencovanými saxonskými pohyby při lužické poruše, probíhající na jihovýchodním svahu (na JV při sv. úpatí) a při zlomech a flexurách při úpatí. Na hřbetu jsou rozsáhlé dílčí strukturně tektonické elevace se skalními tvary modelovanými kryogenními procesy v pleistocénu (např. kryoplanační terasy, izolované kvarcitové skály, kamenná moře, balvanové haldy a proudy), místy tvary zvětrávání a odnosu pískovec, vzácné jeskyně v krystalických vápencích. Hřbet přetínají v průlomových údolích Mohelka, Jizera a Cidlina, při severním okraji teče Lužická Nisa.^[1]

Geomorfologické členění

Celek Ještědsko-kozákovský hřbet (dle značení Jaromíra Demka IVA–3) se člení na podcelky Ještědský hřbet (IVA–3A) na severozápadě a Kozákovský hřbet (IVA–3B) na jihovýchodě. Hřbet sousedí na severozápadě s Lužickými horami, na severu s Žitavskou pánví, na severovýchodě s Jizerskými horami a Krkonošským podhůřím, na jihu s Jičínskou a na jihozápadě s Ralskou pahorkatinou. První čtyři jmenované celky patří také do Krkonošské oblasti Sudet, poslední dvě jmenované pahorkatiny patří do České tabule.^[2]

Geomorfologické členění Ještědsko-kozákovského hřbetu
ČESKÁ VYSOČINA • Krkonošsko-jesenická subprovincie • Krkonošská oblast
JEŠTĚDSKÝ HŘBET	Kryštofovy hřbety	Vápenný hřbet (Velký Vápenný, 790 m) Rozsošský hřbet (Černá hora, 811 m)
	Hlubocký hřbet	Pasecký hřbet (Ještěd, 1012 m) Rašovský hřbet (850 m)
	Kopaninský hřbet	Javornický hřbet (Javorník, 684 m) Prosečsko-frýdštejnské hřbety (Kamenný, 615 m)
KOZÁKOVSKÝ HŘBET	Komárovský hřbet	Koberovský hřbet (Hamštejnský vrch, 610 m) Žlábecký hřbet (Kozákov, 744 m) Holenická pahorkatina (Kámen, 440 m)
	Táborský hřbet	Rváčovský hřbet (Ředice, 649 m) Ploužnický hřbet (Tábor, 678 m)
PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Podokrsek • (vrchol)

Nejvyšší vrcholy

V seznamu jsou uvedeny vrcholy nad 650 metrů.

Ještěd (1012 m), Ještědský hřbet Černý vrch (950 m), Ještědský hřbet Hlubocký hřeben (850 m), Ještědský hřbet Černá hora (811 m), Ještědský hřbet Velký Vápenný (790 m), Ještědský hřbet Rozsocha (767 m), Ještědský hřbet Malý Ještěd (754 m), Ještědský hřbet Dlouhá hora (748 m), Ještědský hřbet

Kozákov (744 m), Kozákovský hřbet Zdislavský Špičák (688 m), Ještědský hřbet Malý Vápenný (687 m), Ještědský hřbet Javorník (684 m), Ještědský hřbet Lom (682 m), Ještědský hřbet Tábor (678 m), Kozákovský hřbet Ředice (663 m), Kozákovský hřbet Kopanina (657 m), Ještědský hřbet

Podrobný seznam hor a kopců podle nadmořské výšky a prominence obsahuje Seznam vrcholů v Ještědsko-kozákovském hřbetu.

Fotogalerie

Panoramatický pohled z Kozákova směrem na severozápad

• 

  Rašovské sedlo
• 

  Javorník od jihozápadu z Hlavice
• 

  Vranovský hřeben, Kopanina a Vranové ze svahu Sokola
• 

  Jizera v Malé Skále
• 

  Kozákov z Klokočských skal
• 

  Tábor od Stéblovic
• 

  Kozlov

Odkazy

Reference

• DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno : AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.

• BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha : Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
  

Související články

• Geomorfologické členění České republiky

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ještědsko-kozákovský hřbet ve Wikimedia Commons
• Geomorfologická mapa na Mapy.nature.cz (J. Demek et al. 2006)
• Geomorfologické členění Libereckého kraje (J. Demek et al. 1987)
• Ještědko-kozákovský hřbet na Tisicovky.cz