Jestřebí hory

Jestřebí hory
Pohled na hřeben Jestřebích hor od Odolova
Pohled na hřeben Jestřebích hor od Odolova
Nejvyšší bod Žaltman (739 m n. m.)
Nadřazená jednotka Broumovská vrchovina / Žacléřská vrchovina
Světadíl Evropa
Stát Česko Česká republika
Souřadnice 50°33′10″ s. š., 16°3′5″ v. d.
Jestřebí hory jsou geomorfologickým okrskem Broumovské vrchoviny s nejvyšším bodem Žaltmanem (739 m n. m.; dva vrcholy 200 m od sebe). Žaltman byl dříve nazýván Hexenstein (Kámen čarodějnic). Hory protíná Metuje a potoky Petříkovický a Brlenka. Jsou tvořeny především slepenci, pískovci a jílovci karbonského stáří. Na hřebenech jsou mrazové sruby. Jestřebí hory tvoří hřeben, který je ve skutečnosti kuestou, ohraničující z jihozápadu Broumovskou vrchovinu. Probíhá zde hronovsko-poříčská porucha.

Obsah

  • 1 Popis
  • 2 Rozhledny
  • 3 Sport
  • 4 Reference
  • 5 Literatura
  • 6 Související články
  • 7 Externí odkazy

Popis


Rozhledna Žaltman.
Jestřebí hory podélně zachovávají směr SZ-JV a dosahují maximální výšky 742 m vrchem Žaltman v místě, kde komplex arkóz jíveckých vrstev dosahuje největší mocnosti.Tak jak směrem k JV pozvolna klesá podíl arkóz na stavbě jíveckých vrstev, klesá i výška hřebene a vrcholů (Kolčarka 691 m, Švédský vrch 660 m, Maternice 546 m a Na Souši 562 m).
Jestřebí hory se dělí na tři geomorfologické jednotky: Žaltmanská část, Maternická část a Bukovinská část. Na západ od údolí Petříkoveckého potoka se k Jestřebím horám počítá obvykle i krátký hřeben vrcholící Janským vrchem (697 m n.m.) s krásnou Krausovou vyhlídkou. Nejvyšší je Žaltmanská část (Žaltman 742 m n.m.). Ta je na západě ohraničena údolím Petříkoveckého potoka a na východě pokračuje Maternickou částí, jež dosahuje nejvyšších bodů vrcholy Na Souši 562 m n. m. a Maternice 546 m n.m. a končí nad údolím řeky Metuje Jírovou horou 485 m n. m. Za tímto údolím pokračují Jestřebí hory Bukovinskou částí, která je nejvýrazněji rozčleněna na dvě části údolím potoka Brlenka. Na západ od něho dosahuje Bukovinská část nejvyšší výšky vrcholem U buku 532 m n. m. v lese asi 0,5 km na JV od kóty Vrše 518 m na červené turistické značce, z níž je nádherný rozhled, kdežto na východ vrcholem Borek 552 m n.m. a za Závrchy kótou Bukovina 600 m n. m. nad údolím Strouženského potoka. Na východ od kóty Bukovina se napojují Jestřebí hory kolmo na Bor ve Stolových horách.
Ve střední části Jestřebích hor, přibližně od Slavětína na SZ po Chlívce na JV, podmiňuje střídání pevných (arkózy, slepence) a relativně měkkých hornin (aleuropelity) vytváření podélných hřbítků a mělkých depresí. Hřbítky představují stupně (kuesty), jejichž svrchní poloha je vzhledem k strmému uložení vrstev rovněž příkrá. Tento charakter mají jak hřebenové partie (např. v oblasti Žaltmanu, okolí Odolova aj.), tak i nižší části východního svahu (mezi obcemi Jívka a Bystré). Zde hluboký a příkrý údolní zářez říčky Jívka prořezává soustavu těchto asymetrických hřbítků, zčásti podmíněných i příčnými dislokacemi. Řada těchto hřbítků má na čelním svahu vytvořeny i přes 10 metrů vysoké skalní stěny, skalní defilé a mrazové sruby pestře modelované selektivním zvětráváním, s úpatními blokovými akumulacemi (např. meandr Jívky, navržený na PR) nebo je na nich vypreparována i celá soustava skalních útvarů typu tor (Kryštofovy kameny aj.).[1] Geologickou i geomorfologickou zajímavost těchto skalních výchozů ještě zvyšuje (bohužel ve značně devastovaném stavu) výskyt araukaritů uložených přímo ve skalním masivu.
Hřebeny hor jsou zalesněny smrky ztepilými, buky lesními, nezřídka se v sutích na eskarpmentu vyskytují javory horské, na vlhčích stanovištích jsou jaseniny. Vyskytuje se zde modřín opadavý, dub červený, douglasky tisolisté.
Hřebeny Jestřebích hor a severní svahy patří od roku 1991 do CHKO Broumovsko. Před rokem 1950 zde byla Přírodní rezervace Radvanické araukarity. Jestřebími horami procházela svého času také hranice Svídnického knížectví, ale také hranice Protektorátu Čechy a Morava.
Úbočí a úpatí Jestřebích hor pokrývá řada montánních tvarů, neboť se zde těžilo černé uhlí a radioaktivní rudy. Po úbočích vede několik značených cest po hornických dílech. Hřebenem Jestřebích hor se táhne linie opevnění zbudovaného před druhou světovou válkou (měly se zde rovněž nacházet nerealizované dělostřelecké tvrze Jírová hora a Poustka), proto je zde velký počet bunkrů. Některé objekty opevnění v Odolově jsou částečně zrekonstruovány a slouží jako muzea – T-S 26 či T-S 27.[2][3]

Rozhledny

Na vrcholu Žaltmanu byla postavena rozhledna Žaltman s výhledem na Krkonoše, Orlické hory, Stolové hory, Soví hory, Kunětickou horu a Broumovskou vrchovinu.
V roce 2014 byla necelé 4 km severozápadně od rozhledny Žaltman zpřístupněna Slavětínská rozhledna.

Sport

Jestřebí hory, respektive Malé Svatoňovice, se staly v roce 1997 dějištěm Mistrovství světa v běhu do vrchu a v červenci 2006 se zde uskutečnilo Mistrovství Evropy v běhu do vrchu.

Reference

Literatura

  • JIRÁSEK, Václav. Ve znamení mlátku a želízka. 1. díl – O horách a hornících. 1. vyd. Liberec : Bor, 2003. 206 s. ISBN 80-902901-9-1.
  • JIRÁSEK, Václav. Ve znamení mlátku a želízka. 2. díl – Připomenutí dávných časů. 1. vyd. Trutnov : Obec Malé Svatoňovice, 2005. 255 s. ISBN 80-239-5061-4.
  • STEJSKAL, Vladimír. Studium současných geodynamických procesů v oblasti hronovsko-poříčského zlomového pásma. Disertační práce. Praha, Univerzita Karlova - Přírodovědecká fakulta, 2011. 238 s.

Související články

Externí odkazy

Štítky: ,