Krušné hory Erzgebirge |
|
Krušné hory v zimě |
|
Nejvyšší bod | Klínovec (1 244 m n. m.) |
---|---|
Délka | 130 km |
Rozloha | 6000 km² (z toho 1607 km² v České republice) |
Nadřazená jednotka | Krušnohorská hornatina |
Sousední jednotky |
Smrčiny, Erzgebirgsvorland, Děčínská vrchovina, Mostecká pánev, Doupovské hory, Sokolovská pánev, Chebská pánev |
Podřazené jednotky |
Klínovecká hornatina, Loučenská hornatina |
Světadíl | Evropa |
Stát | ![]() ![]() |
![]() Krušné hory na mapě České republiky |
|
Horniny | rula |
Povodí | Ohře |
Souřadnice | 50°23′46″ s. š., 12°58′4″ v. d. |
Obsah
Geografická charakteristika
Údolí Svatavy odděluje na západě Krušné hory od Smrčin, resp. Elstergebirge a Vogtlandu. Na severovýchodě na Krušné hory navazuje u Krásného Lesa a Nakléřovského průsmyku Děčínská vrchovina (hranice mezi oběma celky tedy leží přibližně v místech, kudy je vedena dálnice D8 do Saska). Z jihu jsou ostře ohraničeny údolím Ohře, ve východní části pak Mosteckou pánví. Severní hranice je vzhledem k pozvolnému klesání obtížně definovatelná. Z geologického hlediska leží až na úrovni Collmbergu (312 m). Vrchovina mezi Chemnitzem a Zwickau se obvykle označuje jako Erzgebirgsvorland (Krušnohorské podhůří).České geomorfologické členění
Z hlediska českého geomorfologického členění jsou Krušné hory geomorfologickým celkem v rámci Krušnohorské hornatiny a dělí se na Klínoveckou a Loučenskou hornatinu. Kompletní geomorfologické členění české části hor uvádí následující tabulka[2]:Německé dělení hor
Pohled na Auersberg
- 420 Südabdachung des Erzgebirges (Jižní úbočí Krušných hor; na německé území zasahuje jen na nejzazším jihozápadě)
- 421 Oberes Westerzgebirge (Horní Západní Krušné hory)
- 422 Oberes Osterzgebirge (Horní Východní Krušné hory)
- 423 Unteres Westerzgebirge (Dolní Západní Krušné hory)
- 424 Unteres Osterzgebirge (Dolní Východní Krušné hory)
Vrcholy
Výhled z Vysoké seče na jih
Nejvyššími vrcholy podle nadmořské výšky jsou Klínovec (1244 m), Fichtelberg (1214 m) a Božídarský Špičák (1115 m). I podle prominence je na prvním místě Klínovec (748 m), na druhém a třetím jsou "netisícovky" Loučná (236 m) a Jelení hora (177 m). Podrobný seznam nejvyšších a nejprominentnějších krušnohorských hor obsahuje Seznam vrcholů v Krušných horách.
Následující tabulka zobrazuje všechny krušnohorské tisícovky:
Významná města
Mezi významná města pod Krušnými horami patří Ústí nad Labem, Krupka, Chabařovice, Teplice, Duchcov, Litvínov, Most, Chomutov, Kadaň, Klášterec nad Ohří, Ostrov, Jáchymov, Karlovy Vary, Sokolov, Zwickau, Freiberg, Chemnitz, Drážďany a obec Merklín.Geologie
Krušné hory na mapě Saska
Hydrologie
Vodní nádrž Myslivny u Božího Daru
Mosteckou pánev odvodňuje Bílina, která pramení na úbočích hor severozápadně od Chomutova. Přijímá řadu dalších potoků jak z hor tak i během svého dalšího toku. Nejvýchodnější část je odvodňována Jílovským potokem, který Jílovským údolím teče k východu a v Děčíně se vlévá do Labe. Na horských potocích se nachází několik umělých nádrží, mezi ty největší patří Přísečnická, Flájská a Křimovská přehrada, sloužící jako zásobárny pitné vody. V pánvi je to pak vodní nádrž Nechranice, která je využívána i pro rekreaci.
Toky na severu netečou podél hor, ale směrem od hlavního hřebene pryč do německých nížin, postupně se však většina z nich sejde v řece Muldě. Jak Ohře, tak Mulda se vlévají do Labe; některé potoky na východě Krušných hor se vlévají do Labe přímo.
Nerostné suroviny
Blatenský vrch
Z dalších surovin je nejvýznamnější hnědé uhlí v podkrušnohorských pánvích, dále jsou to jíly v podloží hnědouhelných slojí a třetihorní keramické jíly (např. ve Skalné u Chebu). Významné jsou také krušnohorské rašeliny, které představují přirozenou zásobárnu i zdroj vody (jsou chráněny).
Mezi těžbu můžeme zařadit i využívání minerálních pramenů vyskytující se v podkrušnohorském prolomu – Teplice, Bílina, Karlovy Vary. Proslulé jsou i radioaktivní prameny, které vystupují na dříve těžených rudných žilách v Jáchymově.
Klimatické podmínky
Klínovec ze severovýchodu
Celkově v Krušných horách převládají severní a západní větry, vlhké a studené, které přinášejí rychlou změnu počasí, dlouhé zimní mlhy, které se vyskytují ve výšce kolem 700 m n. m., a to 90× – 124× do roka.
Množství srážek odpovídá poloze Krušných hor a jejich výšce. Na hřebenech tu ročně spadne 1000 až 1200 mm vody, v nižších polohách méně (více na německé straně). Krušné hory jako celek způsobují tzv. srážkový stín v oblasti podkrušnohorských pánví, tyto srážky pak dopadají až ve středních Čechách, ročně spadne tedy v pánevní oblasti jen kolem 500 mm srážek.
Fauna a flóra
Podkrušnohoří není nejvhodnějším místem pro volně žijící zvířata (pro své osídlení a hlavně průmysl). Lepší podmínky jsou v pohraničí a přilehlých zalesněných oblastech. Žijí zde zajíci (Lepus europaeus), ježci (Erinaceus europaeus), jezevci (Meles meles), jeleni (Cervus elaphus) a na Chebsku a Ašsku i daňci (Dama dama).Rostlinstvo Krušných hor se v poslední době výrazně změnilo. Původní pralesovité porosty, tvořené smíšenými lesy, byly většinou během intenzivní těžby a zpracování rud vykáceny a nahrazeny smrkovými monokulturami, které byly koncem 20. století těžce poškozeny průmyslovými imisemi (tzv. kyselé deště) a následným přemnožením hmyzích škůdců, vichřicemi se silnou námrazou. To vedlo k postupné likvidaci velké části lesů. Tyto holiny jsou v poslední době systematicky zalesňovány dřevinami, které lépe snášejí zdejší klimatické podmínky, a to břízami, modříny (Larix decidua) a stříbrnými smrky.
Plocha lesů zaujímá v Krušných horách 75 %, nejrozšířenějším stromem tu pak je smrk (Picea abies), ten vystupuje až do nejvyšších poloh (kleč je zde velmi vzácná), na velmi rozsáhlých plochách krušnohorských rašelinišť (zejména Božídarské rašeliniště) se daří v hojné míře borovicím, břízám a vřesu.
Z dalších rostlin zde najdeme např. vzácný náprstník červený (Digitalis purpurea), diviznu velkokvětou (Verbascum thapsiforme) nebo smetanku lékařskou (Taraxacum officinale).
Průmysl a zemědělství
Mezi nejvýznamnější centra v oblasti Krušných hor v podkrušnohorské pánvi jsou od jihozápadu k severovýchodu Sokolov, Karlovy Vary, Ostrov nad Ohří, Klášterec nad Ohří, Kadaň, Chomutov, Litvínov, Bílina, Duchcov, Teplice, Ústí nad Labem a Děčín. Významná místa přímo v horách jsou Jáchymov, Nejdek, Kraslice, Měděnec, Cínovec.- Průmysl
Dalším významným průmyslem je chemický, který je soustředěn ve městech Litvínov (Chemopetrol, Česká Rafinérská) a Ústí nad Labem (Spolchemie, Setuza).
Dále je rozšířen sklářský průmysl v Teplicích (AGC Flat Glass) a Ústí nad Labem, či porcelánky v Karlových Varech nebo v Klášterci nad Ohří.
Na německé straně po staletí přetvářelo krajinu zejména dolování (už ve 12. století se u Freibergu našlo stříbro, ještě koncem 20. století se na některých místech těžil uran), ale po útlumu těžby je nejznámějším krušnohorským odvětvím řezbářství a výroba dřevěných hraček.
- Zemědělství
Odkazy
Reference
-
http://m.rozhlas.cz/regina/slova/_zprava/100762 - Český rozhlas - Krušné hory
-
Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6
-
Česká republika
má šest procent světových zásob lithia. Je to šance pro
továrny na baterie
[online]. novinky.cz, 2017-03-19, [cit. 2017-03-21]. Dostupné
online.
Literatura
- Soukup, V.: Krušné hory (průvodce po Čechách, Moravě a Slezsku, S & D, Praha, 2000
- Zemmrich, D. a Gäbert, C.: Das Erzgebirge. Reihe Landschaftsbilder aus dem Königreiche Sachsen, Bd. 2. Meißen, 1911
Externí odkazy
Galerie Krušné hory ve Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu Krušné hory ve Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Krušné hory ve Wikislovníku
- Webkamery Krušné hory
- Krušné hory - turistické informace
- Krušné hory na Tisicovky.cz
- historické fotografie Krušných hor
- Krušné hory na Krusnohorsky.cz