Krušné hory

Krušné hory
Erzgebirge
Krušné hory v zimě
Krušné hory v zimě
Nejvyšší bod Klínovec (1 244 m n. m.)
Délka 130 km
Rozloha 6000 km² (z toho 1607 km² v České republice)
Nadřazená jednotka Krušnohorská hornatina
Sousední
jednotky		 Smrčiny, Erzgebirgsvorland, Děčínská vrchovina, Mostecká pánev, Doupovské hory, Sokolovská pánev, Chebská pánev
Podřazené
jednotky		 Klínovecká hornatina, Loučenská hornatina
Světadíl Evropa
Stát Česko Česká republika
Německo Německo
Krušné hory na mapě Česka
Krušné hory na mapě České republiky
Horniny rula
Povodí Ohře
Souřadnice 50°23′46″ s. š., 12°58′4″ v. d.
Krušné hory, dříve též Rudohoří (německy Erzgebirge, ve středověku Fergunna či Mirihwidu)[1], jsou geomorfologický celek a pohoří podél česko-německé hranice na severozápadě Čech a jihu Saska. Tvoří souvislé horské pásmo o délce 130 km a průměrné šířce 40 km. Podle pověstí střeží Krušné hory bájný duch Rudovřes.

Obsah

  • 1 Geografická charakteristika
    • 1.1 České geomorfologické členění
    • 1.2 Německé dělení hor
    • 1.3 Vrcholy
    • 1.4 Významná města
  • 2 Geologie
  • 3 Hydrologie
  • 4 Nerostné suroviny
  • 5 Klimatické podmínky
  • 6 Fauna a flóra
  • 7 Průmysl a zemědělství
  • 8 Odkazy
    • 8.1 Reference
    • 8.2 Literatura
    • 8.3 Externí odkazy

Geografická charakteristika

Údolí Svatavy odděluje na západě Krušné hory od Smrčin, resp. Elstergebirge a Vogtlandu. Na severovýchodě na Krušné hory navazuje u Krásného Lesa a Nakléřovského průsmyku Děčínská vrchovina (hranice mezi oběma celky tedy leží přibližně v místech, kudy je vedena dálnice D8 do Saska). Z jihu jsou ostře ohraničeny údolím Ohře, ve východní části pak Mosteckou pánví. Severní hranice je vzhledem k pozvolnému klesání obtížně definovatelná. Z geologického hlediska leží až na úrovni Collmbergu (312 m). Vrchovina mezi Chemnitzem a Zwickau se obvykle označuje jako Erzgebirgsvorland (Krušnohorské podhůří).

České geomorfologické členění

Z hlediska českého geomorfologického členění jsou Krušné hory geomorfologickým celkem v rámci Krušnohorské hornatiny a dělí se na Klínoveckou a Loučenskou hornatinu. Kompletní geomorfologické členění české části hor uvádí následující tabulka[2]:
Geomorfologické členění Krušných hor 
ČESKÁ VYSOČINA • Krušnohorská subprovincie • Krušnohorská hornatina
KLÍNOVECKÁ
HORNATINA		 Přebuzská hornatina
Jáchymovská hornatina
Jindřichovická vrchovina
Krajkovská pahorkatina
nečlení se (K Rozhledně, 625 m)
LOUČENSKÁ
HORNATINA		 Přísečnická hornatina
Rudolická hornatina
Novoveská hornatina
nečlení se (Mračný vrch, 852 m)
Flájská hornatina
Cínovecká hornatina
nečlení se (Pramenáč, 909 m)
Nakléřovská vrchovina
Bolebořská vrchovina
PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Podokrsek • (vrchol)

Německé dělení hor


Pohled na Auersberg
Z hlediska německého dělení na tzv. Naturraumy (přírodní oblasti) tvoří Erzgebirge (D16) jednotku třetí úrovně, tedy Haupteinheitengruppe (skupinu hlavních jednotek). Vyšší a nižší jednotky už na české členění tak dobře nenavazují. Nadřazenou jednotkou druhé úrovně (Region) je Östliche Mittelgebirge (Východní středohoří), tedy v podstatě celá německá část České vysočiny. Nepočítá se sem už Erzgebirgsvorland (Krušnohorské podhůří), které spolu se Sächsisches Hügelland (Saskou pahorkatinou) tvoří celek D19 a patří do regionu Nordostdeutsches Tiefland (Severovýchodoněmecká nížina). Němci dělí Krušné hory na 2, resp. 3 části: Západní Krušné hory (Westerzgebirge), Východní Krušné hory (Osterzgebirge), někdy ještě vyčleňují Střední Krušné hory (Mittelerzgebirge). Hranicí mezi Západními a Východními Krušnými horami je potok Flöha (Flájský potok). Podle staršího dělení Emila Meynena se Krušné hory (celek 42) dělí na 5 podcelků:

Vrcholy


Výhled z Vysoké seče na jih
Krušné hory jsou kerné pohoří. Tvoří je nakloněná deska, jejíž jižní okraj byl vyzvednut podél zemského zlomu. Proto směrem k severu klesají pozvolně, zatímco na jihu jsou omezené 500–700 m vysokým příkrým svahem. Jejich nejvyššími vrcholy jsou postupně od JZ k SV : Počátecký vrch (821 m), Kraslický Špičák (991 m), Plešivec (1028 m), Božídarský Špičák (1115 m), Fichtelberg (1214 m), Klínovec (1244 m, nejvyšší vrchol), Jelení hora (994 m), Medvědí skála (924 m), Loučná (956 m) a Komáří hůrka (808 m).
Nejvyššími vrcholy podle nadmořské výšky jsou Klínovec (1244 m), Fichtelberg (1214 m) a Božídarský Špičák (1115 m). I podle prominence je na prvním místě Klínovec (748 m), na druhém a třetím jsou "netisícovky" Loučná (236 m) a Jelení hora (177 m). Podrobný seznam nejvyšších a nejprominentnějších krušnohorských hor obsahuje Seznam vrcholů v Krušných horách.
Následující tabulka zobrazuje všechny krušnohorské tisícovky:

Významná města

Mezi významná města pod Krušnými horami patří Ústí nad Labem, Krupka, Chabařovice, Teplice, Duchcov, Litvínov, Most, Chomutov, Kadaň, Klášterec nad Ohří, Ostrov, Jáchymov, Karlovy Vary, Sokolov, Zwickau, Freiberg, Chemnitz, Drážďany a obec Merklín.

Geologie


Krušné hory na mapě Saska
Geologická historie Krušných hor začíná v předprvohorním období, kdy se patrně vytvořily nejstarší usazeniny a vyvřeliny, později změněné vlivem tlaků a tepla v hloubce zemské kůry na tzv. šedé a červené ruly. Geomorfologický vývoj celé soustavy byl silně ovlivněn až třetihorní zlomovou tektonikou, která způsobila silné poklesy na jv. straně pohoří a vznik jezerních depresí, jako např. Komořanské jezero na Mostecku. Pohyby na zlomových liniích, které se několikrát opakovaly, usnadnily také práci povrchové vodě a přispěly tak ke vzniku hlubokých příčných údolí v Krušných horách a mocných kamenitých sutí a jiných zvětralin na horských svazích.

Hydrologie


Vodní nádrž Myslivny u Božího Daru
Česká strana Krušných hor je odvodněna k jihu do Ohře a Bíliny. Hlavní vodní osou je Ohře, která vstupuje do Krušných hor v Chebské pánvi. Má na svém horním toku značný spád a až teprve v oblasti Žatce se stává její tok pozvolným.
Mosteckou pánev odvodňuje Bílina, která pramení na úbočích hor severozápadně od Chomutova. Přijímá řadu dalších potoků jak z hor tak i během svého dalšího toku. Nejvýchodnější část je odvodňována Jílovským potokem, který Jílovským údolím teče k východu a v Děčíně se vlévá do Labe. Na horských potocích se nachází několik umělých nádrží, mezi ty největší patří Přísečnická, Flájská a Křimovská přehrada, sloužící jako zásobárny pitné vody. V pánvi je to pak vodní nádrž Nechranice, která je využívána i pro rekreaci.
Toky na severu netečou podél hor, ale směrem od hlavního hřebene pryč do německých nížin, postupně se však většina z nich sejde v řece Muldě. Jak Ohře, tak Mulda se vlévají do Labe; některé potoky na východě Krušných hor se vlévají do Labe přímo.

Nerostné suroviny


Blatenský vrch
V horách se odedávna těžily rudy obsahující měď, cín, stříbro, olovo, a železo. Později se k nim přidaly ještě kobalt, nikl, wolfram, a ve 20. století také uran. Na počátku 21. století se předmětem zájmu stala možnost těžby lithia v oblasti Cínovce.[3] Mezi nejvýznamnější ložiska patří: Jáchymov, Cínovec, Krupka, Měděnec, Přísečnice a Kovářská.
Z dalších surovin je nejvýznamnější hnědé uhlí v podkrušnohorských pánvích, dále jsou to jíly v podloží hnědouhelných slojí a třetihorní keramické jíly (např. ve Skalné u Chebu). Významné jsou také krušnohorské rašeliny, které představují přirozenou zásobárnu i zdroj vody (jsou chráněny).
Mezi těžbu můžeme zařadit i využívání minerálních pramenů vyskytující se v podkrušnohorském prolomu – Teplice, Bílina, Karlovy Vary. Proslulé jsou i radioaktivní prameny, které vystupují na dříve těžených rudných žilách v Jáchymově.

Klimatické podmínky


Klínovec ze severovýchodu
Podnebí v oblasti hřebene je drsnější, s prudkými bouřemi, s větry zejména na podzim a v zimě, se studenou zimou, s krátkým, několikatýdenním létem, které je však poměrně teplé. Průměrné teploty ve výšce 900 m jsou kolem 4 °C, v 1 200 m je to kolem 2,5 °C. V zimě jsou hory turisty vyhledávanou oblastí, sněhová pokrývka dosahuje místy až 4 m. Sníh tu padá až 100 dní v roce (ve výšce 1 200 m je to až 214 dní). Mrazíky se vyskytují i v červnu a v září.
Celkově v Krušných horách převládají severní a západní větry, vlhké a studené, které přinášejí rychlou změnu počasí, dlouhé zimní mlhy, které se vyskytují ve výšce kolem 700 m n. m., a to 90× – 124× do roka.
Množství srážek odpovídá poloze Krušných hor a jejich výšce. Na hřebenech tu ročně spadne 1000 až 1200 mm vody, v nižších polohách méně (více na německé straně). Krušné hory jako celek způsobují tzv. srážkový stín v oblasti podkrušnohorských pánví, tyto srážky pak dopadají až ve středních Čechách, ročně spadne tedy v pánevní oblasti jen kolem 500 mm srážek.

Fauna a flóra

Podkrušnohoří není nejvhodnějším místem pro volně žijící zvířata (pro své osídlení a hlavně průmysl). Lepší podmínky jsou v pohraničí a přilehlých zalesněných oblastech. Žijí zde zajíci (Lepus europaeus), ježci (Erinaceus europaeus), jezevci (Meles meles), jeleni (Cervus elaphus) a na Chebsku a Ašsku i daňci (Dama dama).
Rostlinstvo Krušných hor se v poslední době výrazně změnilo. Původní pralesovité porosty, tvořené smíšenými lesy, byly většinou během intenzivní těžby a zpracování rud vykáceny a nahrazeny smrkovými monokulturami, které byly koncem 20. století těžce poškozeny průmyslovými imisemi (tzv. kyselé deště) a následným přemnožením hmyzích škůdců, vichřicemi se silnou námrazou. To vedlo k postupné likvidaci velké části lesů. Tyto holiny jsou v poslední době systematicky zalesňovány dřevinami, které lépe snášejí zdejší klimatické podmínky, a to břízami, modříny (Larix decidua) a stříbrnými smrky.
Plocha lesů zaujímá v Krušných horách 75 %, nejrozšířenějším stromem tu pak je smrk (Picea abies), ten vystupuje až do nejvyšších poloh (kleč je zde velmi vzácná), na velmi rozsáhlých plochách krušnohorských rašelinišť (zejména Božídarské rašeliniště) se daří v hojné míře borovicím, břízám a vřesu.
Z dalších rostlin zde najdeme např. vzácný náprstník červený (Digitalis purpurea), diviznu velkokvětou (Verbascum thapsiforme) nebo smetanku lékařskou (Taraxacum officinale).

Průmysl a zemědělství

Mezi nejvýznamnější centra v oblasti Krušných hor v podkrušnohorské pánvi jsou od jihozápadu k severovýchodu Sokolov, Karlovy Vary, Ostrov nad Ohří, Klášterec nad Ohří, Kadaň, Chomutov, Litvínov, Bílina, Duchcov, Teplice, Ústí nad Labem a Děčín. Významná místa přímo v horách jsou Jáchymov, Nejdek, Kraslice, Měděnec, Cínovec.
Průmysl
V oblasti podkrušnohorské pánve se nejvíce těží hnědé uhlí, které tvoří palivo-energetickou základnu České republiky. Největší doly jsou v Mostecké pánvi, menší a méně kvalitní pak v Sokolovské a Chebské. Hnědé uhlí je zde okamžitě využíváno pro tvorbu tepelné a elektrické energie. Velké elektrárny jsou v Tušimicích, Prunéřově a Bílině. Kvůli těžbě hnědého uhlí zaniklo v rozmezí let 1945–2006 přes 100 vesnic a stará část města Most.
Dalším významným průmyslem je chemický, který je soustředěn ve městech Litvínov (Chemopetrol, Česká Rafinérská) a Ústí nad Labem (Spolchemie, Setuza).
Dále je rozšířen sklářský průmysl v Teplicích (AGC Flat Glass) a Ústí nad Labem, či porcelánky v Karlových Varech nebo v Klášterci nad Ohří.
Na německé straně po staletí přetvářelo krajinu zejména dolování (už ve 12. století se u Freibergu našlo stříbro, ještě koncem 20. století se na některých místech těžil uran), ale po útlumu těžby je nejznámějším krušnohorským odvětvím řezbářství a výroba dřevěných hraček.
Zemědělství
Hlavními plodinami jsou brambory, oves a krmiva. Značný je rozsah luk, pastvin a lesů. V živočišné výrobě převládá chov skotu.

Odkazy


Reference

  • Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6
  • Česká republika má šest procent světových zásob lithia. Je to šance pro továrny na baterie [online]. novinky.cz, 2017-03-19, [cit. 2017-03-21]. Dostupné online.

Literatura

  • Soukup, V.: Krušné hory (průvodce po Čechách, Moravě a Slezsku, S & D, Praha, 2000
  • Zemmrich, D. a Gäbert, C.: Das Erzgebirge. Reihe Landschaftsbilder aus dem Königreiche Sachsen, Bd. 2. Meißen, 1911

Externí odkazy

Štítky: ,