Železnorudská hornatina


Železnorudská hornatina

Hřeben Královského hvozdu mezi Ostrým a Jezerní horou z Velkého Javoru
Hřeben Královského hvozdu mezi
Nejvyšší bod Jezerní hora (1 343 m n. m.)
Rozloha 200 km²
Nadřazená jednotka Šumava
Sousední
jednotky		 Jezvinecká vrchovina, Klatovská kotlina, Strážovská vrchovina, Svatoborská vrchovina, Šumavské pláně
Podřazené
jednotky		 Debrnická hornatina, Královský hvozd, Pancířský hřbet
Světadíl Evropa
Stát Česká republika, Německo
Horniny rula, svor, granodiorit
Povodí Vltava, Dunaj
Železnorudská hornatina je geomorfologický podcelek v severozápadní části Šumavy. Rozprostírá se na ploše 200 km² a má průměrnou nadmořskou výšku 893 m. Ze všech podcelků Šumavy má nejstrmější svahy – střední sklon dosahuje téměř 12°.[1] Na západě sousedí s Jezvineckou vrchovinou, na severu s Klatovskou kotlinou, Strážovskou a Svatoborskou vrchovinou, na východě s Šumavskými pláněmi. Hornatina je na šumavské poměry značně členitá, rozdělená širokým podélným údolím Úhlavy na dva zhruba rovnoběžné hřbety, které se na jihovýchodě spojují. Je vrásno-zlomového původu, ve vrcholových partiích jsou menší zbytky zarovnaného povrchu a četné skalní útvary glaciální a periglaciální modelace (Černé a Čertovo jezero, Ostrý, Špičák).

Obsah

  • 1 Geologická stavba
  • 2 Nejvyšší vrcholy
  • 3 Geomorfologické okrsky
  • 4 Vodstvo
  • 5 Související články
  • 6 Reference

Geologická stavba

Železnorudská hornatina je tvořena z biotitických a svorových rul a svorů moldanubika. V jihozápadní části je moldanubikum prostoupeno menšími útržky granodioritového masívu moldanubického plutonu.

Nejvyšší vrcholy

Celkem je v tomto geomorfologickém podcelku 27 tisícovek[2]. Nejvyššími vrcholy jednotlivých okrsků jsou:

Geomorfologické okrsky

Pláně se člení na tři geomorfologické okrsky:
Podrobné geomorfologické členění uvádí následující tabulka[3]:
Javorensko-vysocký hřbet (Javorná, 1090 m)
Zhůřské pláně (Nad Šmauzy, 1068 m)
Prášilské pláně (Poledník, 1315 m)
Modravské pláně (Tetřev, 1260 m)
Roklanské pláně (Blatný vrch, 1376 m)
nečlení se (Javorník, 1066 m)
nečlení se (Huťská hora, 1187 m)
Lipecké pláně (Výška, 1117 m)
Novosvětské pláně (Obrovec, 1164 m)
Stráženské pláně (Žlíbský vrch, 1133 m)
ŽELEZNORUDSKÁ
HORNATINA
 nečlení se (Debrník, 1336 m)
nečlení se (Jezerní hora, 1343 m)
Můstecký hřbet (Můstek 1234 m)
Prenetský hřbet (Prenet, 1071 m)
Hojsovostrážská hornatina (Můstek Z I, 1002 m)
Radvanovická vrchovina (Žlebský kopec, 1080 m)
Stráženská kotlina (850 m)
Stožecká kotlina (850 m)
Plešský hřbet (Plechý, 1378 m)
Jelenská vrchovina (Jelenská hora, 1068 m)
nečlení se (Šešovec, 899 m)
Výtoňská hornatina (Vítkův kámen, 1035 m)
Pasečenská kotlina (830 m)
Hraničenská vrchovina (Mezileský vrch, 884 m)
Lipenská vrchovina (Kaliště, 993 m)
Loučovická hornatina (Hvězdná, 1012 m)
nečlení se (Boubín, 1362 m)
nečlení se (Kupa, 1044 m)
Chlumská hornatina (Knížecí stolec, 1236 m)
Špičácká část (Špičák, 1221 m)
Skalinská hornatina (1040 m)
Arnoštovká pahorkatina (920 m)
nečlení se (846 m)
nečlení se (790 m)

Vodstvo

V Železnorudské hornatině pramení Úhlava a Křemelná (zdrojnice Otavy) a Řezná (Regen, přítok Dunaje). Pozůstatkem ledovců jsou Černé a Čertovo jezero.

Související články

Reference

  • DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno : Academia, 1987.
  • FORMÁNEK, Tomáš. Tisícovky Čech, Moravy, Slezska. [s.l.] : Jerome, 2003. ISBN 80-903266-0-9. (česky)
  • BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
Štítky: ,